Viděno zrakem vaším
radost a harmonie kvete
dětství návrat hlásím
co oko uvnitř pěje.

Teplé Světlo zlatavé,
vnitřní dětskost má,
jak poupátko hravé
písní prostou plá.

Já ptám se lidé milí,
což božství uvnitř vnímáte ?
to dítko radost cítí
jak ptáček volně hraje si.

Spasen v život pravý
jsem již drahnou chvíli,
kolik radosti uděláno jiným,
co svíci ve tmě našli.

Vedení lásky, dobra cítím
uvnitř hrudi své
dalo to řádnou píli
čistit srdce své !

Jen Světlo, radost šířit
stěžování a vinu zahodit,
co lásky vkládám do myšlenky
jež tvoří život celé mozaiky.

Tak sviť dítko pozemské,
ať svobodu a moudrost zasadíš,
lidem na planetě otrocké
co lásku a dobro znali již.

Každý ji má ukrytou
v srdci věky jednotou,
zapomněním překrytou
klec času si vzpomenou.

Do které byl jsi uvržen
jak pírko do hlubin
však čas lze brát jako sen,
jež temní uvalili na tebe.

Co sám přijímáš, to jsi
a rozhodně nestěžuj si !
Jako pták volný,
co křídla otevře brzy.

S láskou v srdci vám milým,
Ptaah předal srdcem svým.“

Ó, vy krásní, jak jste se mohli
odchýliti z cest pravých ?
Ó, vy krásní, jak jste se mohli
opovrhovati životem, co v nebi jste žili ?

Život Pravý tam stojí s náručí otevřenou,
přijmout vás čeká,
avšak mnozí, co zanikli jste,
se topíte v ovládacích myšlenkách !

Neb volbu neživota zvolili jste,
Já nemohu vám ji brát,
až zrušíte zakletí své,
Já pomoc vám mohu dát.

Čas života na planetě Zemi,
nevyužili jste k pravému obrácení,
tisíce rad jste srdcem obdrželi,
však přednost čemu jste dali ???

Tu pýše, tu mamonu,
tam manipulaci s jinými,
závody o krádeže energií těch,
co jste si uvěznili !

Tak sami klec jste si nasadili
neb do ovládací pyramidy jste zapadli,
co jiným činíte se zájmem takovým,
to další vám mnohonásobně vracejí !

To v zóně vymístění jste se ocitli,
tam, kde ODPAD pouze jest,
nic nového jste neobjevili,
jen v bahno propad cest.

Já, Stvořitel, jež vás v lásce stvořil,
stále do temnot volá:
„Navraťte se Domů, synové a dcery,
volbu lásky učiňte, to byla škola !“

Stvořitel Prvotní všeho a všech.“

„Padlí Andělé jsou ti Andělé, kteří VĚDOMĚ pracují proti Stvořiteli Prvotnímu všeho a všech, je jich málo (včetně pseudotvůrců), jim On nemůže jednoduše pomoci dříve, než oni „zruší své zakletí“.

TI OSTATNÍ, kteří nezvládají své světelné poslání, jsou nyní PODVEDENI, ovládnuti a svedeni temnotou, ale jim bude brzy (z hlediska počtu životů) Stvořitelem pomoženo.“

Tvá duše smutná je v zahradě bez kvítí,
kde všeho je dostatek, jen slunce tam nesvítí.
Ptáci tam nepějí, tak jako dřív,
mračna se stahují, na nebesích.

Neslyšíš, nevidíš, jen stále spěcháš,
pro běh ten nelidský, vláčet se necháš.
Kde je tvá čistota, kde je tvůj sen,
pro těch pár krátkých chvil, dostal ses na osten.

Kdo sejme tě z bodliny, která tak zraňuje,
ta bolest nelidská k zoufalství směřuje.
Začátek nového hlásí se nyní,
co můžeš jiného dát v tuto chvíli.

Nenech se uvěznit ve světě iluzí,
leť volně prostorem, kde slunce zář nemizí.
Zůstaň tím paprskem, jenž vůbec nic nečeká,
Uctívej život svůj, cesta je daleká.

Na konci cesty tvé ptáci se slétají
a svými křidélky radostně mávají.
Na křídlech světelných radost se vznáší,
kamkoliv pohlédneš, tam život krášlí.“

Naslouchej pečlivě hlasu z té záře,
abys pak rozpoznal své dávné tváře.
Není tu nic, co by bolelo,
jen krása nesmírná zavelí k povelu.

Vejdi – s odvahou vejdi sem do toho prostoru,
kde čeká tě objetí, jež vznese tě nahoru.
Světlo tě otevře jak jarní květinu,
srdce tvé zahřeje, jak slunce květ leknínu.

Nenajdeš ve světě místečka k zahřátí,
dokud se srdce tvé ke světlu nevrátí.
To je ten okamžik, který jsi zapomněl,
opětným shledáním téměř jsi oněměl.

V mysli se rozbřesklo a přišlo svítání,
ticho se probouzí v ranním rozjímání.
Ten klid a mír dál v tobě zůstává,
duše tvá chrání tě na cestě, jež nastává.

Ať půjdeš kamkoliv, svůj Domov pocítíš …“

Jsi včerejškem i zítřkem v tomto okamžiku,
kde prostor ani čas nemluví o zániku.
Jsi jaro, v němž rodí se krása tvá tichá,
která pak se sluncem do květů dýchá.

Na podzim zbarví se do listů stromů,
aby pak v zimě tě pozvala Domů.
Domov tvůj nyní je čistota bílá,
tichá a třpytivá, až srdce otvírá.

Opět jsi na prahu zimy a jara,
kde klid a mír předává semínka zralá.
Zasaď ta semínka do země černé,
jež ti otvírá své srdce věrné.

Přijímá laskavě a s něhou tvé dary,
vždyť ona dobře ví, kde dobré plody zrají.
Nebe je vysoko a Země nízko,
jen ruku natáhnout a jsou ti – tak blízko.“

Mají ti co dáti
Světelný nektar,
můžeš do syta sáti
a hladu říct nazdar.

Na fialovém pozadí
dvě kopretiny hledí
můžeš nasát poznání
jak libo je ti.

O lidech pozemských
i o národech vesmírných,
jež Vesmír obydlují
nejen planetu Zemi.

Jak ty národy vesmírné
na planetách i jinde žijí,
co soužití milostné
na první místo dali.

Ctít milovaného Stvořitele,
toť učení pravé,
pro Něj svůj život
obětovat cele.

Nic pro sebe nehromadí
jen potřeby nezbytné
sami v harmonii žijí
a lásku ctí velice.

Poznání velké mají
o pravém hodnotném životě,
co nejvyšší kvalitu lásky
si pěstují na kopretině.

Po Vesmíru si létají
jak světlušky radost nosí
a to jejich poznání
bratrům a sestrám potřebným.

Hleď človíčku pozemský
tam vzhůru na nebe modré
poseté tisíci kopretinami
nektar lásky se sype.

S láskou v srdci vám milým,
Ptaah předal srdcem svým.“

Sbírá lásku nektaru
potřebným ji nese,
dětem, co sami neumí
lásku žíti ještě.

Včelka volá na děti
Světlo lásky nesu
otevřete srdce si
poznání vám vezu !

Děti včelku vítají
radostí si zpívají
zase další poznání
cesta k Vesmíru se kráčí.

Sláva včelce pilné
co světelný nektar nosí
zde po louce pozemské
dětem lidským v pasti.

S láskou v srdci vám milým,
Ptaah předal srdcem svým.“

Co lásku života zapomnělo
hmotu do středu postavilo,
od rána do večera otročí
zlaté tele si tvoří.

Letí loď vesmírná
posádka četná zářivá
Andělů láskou dychtící
lidem pomoc nesoucí.

Své Domovy na krátko opustili
ve vzdálené světy odletěli
prostor a čas není překážkou
mimo něj cestují láskou.

Nesou ji lidem pozemským
co ve hmotě oči nechali,
na povrch věcí se zaměřili
a srdce své nechali.

Každodenní vztahy své
hmotě zcela podřídili,
vždyť rozklad rodin je,
proto jsme sem přiletěli.

Jsme vaši bratři, sestry
spolu nedávno jsme žili,
vy na jinou cestu sešli
teď hmota vámi vévodí.

Ó bratři, sestry pozemské
jsme tu opět s vámi,
volání o pomoc jsme slyšeli
poznání života vám dali.

Jak nahradit hmotu láskou ?
Jak objevit bližní své ?
Z pavoučích sítí se vymanit
toť úkol převeliký je !

Lásku všem vám neseme
z dalekých světů
hlavy k Nebi obraťte
srdce své na stůl !

S láskou v srdci vám milým,
Ptaah předal srdcem svým.“

Stovky tváří jak film běží,
když do hloubky očí tvých
s láskou upřímnou hledím
a mnoho životů vím.

Přenos prožitků probíhá
láskou, kterou se milujeme,
navzájem bohatství nám dá
co všude bylo, jest a bude.

Čas jak dětská hračka se ukázal
milost nám Stvořitel dal
z této pasti nám dovolil
vysvobodit se a jít dál !

Oči jak dvě studny jsou
hluboké miliony let
propast času nadnesou
a nic není svět !

Letím, letím dálavou
z planety na planetu
ze života jednoho jak letadlo
do jiných poznání nesu.

Moudrost života prastarou
najdeš uvnitř milý,
když oči do nitra bránou jsou
a srdce ti otevřely.

Hleď do hloubky dítě mé
Tam dálku uvidíš
ZÁKON ŽIVOTA odhalen
SVOBODOU otroctví nahradíš.

Oči moudré vidí vše,
našeho drahého STVOŘITELE
jsou v tobě vpojené
tak stále tě vpřed vede !

Věř člověče pozemský
zde poznání na dlani máš
věz, že láska vyhraje
a Domov v srdci máš.

S láskou v srdci vám milým,
Ptaah předal srdcem svým.“

Milí kolem žasnou
jak svítím láskou božskou
mají taky sen
takto svítit mohou.

Život lehce probíhá,
jak zlatá nit se vine
radost okamžiku vzkvétá
milý člověk se směje.

Je proč být šťastný stále
láska září v srdci
každému pomoc dáte
vidět milost Boží.

Den za dnem se skví
Božským životem rozmanitým
stále nové tváře
vám seje cestu životní.

Pohleďte lidičky ven
z nitra skrze tělo své
duše je tím snem
Duch zpívá písně své.

Raduje se stále
VOLNOST, SVOBODU zažívá
pouzdro odhodil celé
co věznilo ho od malinka.

Dětská radost klíčem jest
láska všechno provází
proud moudrosti v nitru jest
Ducha, duše zdroj jistý.

Stvořitel Prvotní všeho a všech
stále zdrojem svobody je,
zahrady květů s Božskou písní
ti stále v nitru ukazuje.

To na Zemi zažít lze
kdo volbu lásky učiní
má štěstí v rukou stále
a Božství v srdci, MÍR.

S láskou v srdci předal všem,
Aštar Šeran ze srdce jen.“

Louka, les, řeka, skála,
toto vše už tu bylo
vy jste sem jen přišli
a po krátkém pobytu odešli.

Jste na návštěvě světa
jež se Zemí nazývá
však každý život váš
je takováto návštěva.

Planetu za planetou
jak pták navštěvujete
nikdy ne stejnou
vy, co ze Světla pocházíte.

Duše vaše si obléká
těla z prvků planety
žije si zde od léta
a má výběr rodiny.

Za vším, co vám scéna tvoří
jsou pracovité bytosti
Andělé z Pravých světů
avšak také z Temnoty.

Příroda jen zahrádkou jest
jíž zahradníci pečují
nejsou z této planety
a stále se jen radují.

Rostlinky a zvířátka
pozornost jejich přijímají
jsou to jejich poupátka
a stále se jen radují.

Vaše těla fyzická
do této péče patří
však dle DRUHU života
se zahradníci LIŠÍ.

Ti, co lásku, pravdu milují
Anděly Světla přitahují,
v noci, když klidně spí
jim lékaři těla opravují.

Druzí, co zlobu a nepravdu milují
anděly Temnoty přitahují,
v noci, když neklidně spí
jim montéři těla kazí.

Každý si sám vybírá
anděly dle své vibrace
stále volbu má
změnu provést na cestě.

Denodenně tělo přijímá
rady Světla, či ovládací impakty,
pomoc lásky a dobra
anebo ovládání z Temnoty.

Netušíte kolik činností
je nutné provést na Zemi,
vše skrytě před vámi,
aby vás nikdy nerušily.

Jak včelky pilné snáší se
Andělé Světla – Vesmírní lidé,
zahradu zemskou pěstují stále
bez ustání radují se.

Neb ona odpovědi poskytuje
na důležité otázky:
JAKÝM ŽIVOTEM SE ŽIJE
BEZ PRAVDY A MOUDROSTI ?

Toť významná scéna lidí
takový život zobrazuje
a každý odevšad vidí
jaké volby člověk realizuje !

S láskou lidem pozemským
Aštar Šeran předal jim.“

Tak my, světlonoši z hvězd
Sojkami na zemi jsme
Varujeme všechny z cest
POZOR, V OVLÁDACÍM REŽIMU JSTE !

Křičíme a voláme,
netváříme se – to nic,
nezvykáme si, nehoupeme se,
že tento svět je svíc.

Loutky, haló – probuďte se !
Stále voláme po kraji,
nedělejte, že to je pravé
ovládači vám mysl vzali !

My sojkami se narodili,
abychom lid upozornili,
že život pravý nežijí,
jen PROGRAMY Z TEMNOT LOUTKUJÍ !

Voláme všude po kraji,
že temné záměry s vámi mají,
ovládači z Temnoty,
VÁM MILIARDY LET NAPROGRAMOVALI !

Tisíce „životů“ v tisících planetách
otročit dle jejich plánů máte
za jídlo, šaty a vzduch
v děrách podzemních „žít“ budete !

Též životy v přírodních národech
vám tito studení připravují
je to tam, kde technika přírodu neničí
však plně v přírodních živlech budete !

Jsme sojky co stále křičí:
POZOR LIDE POZEMSKÝ !
Všechny lidi jsme již upozornili,
teď v rukou svých osud drží.

Dokud na zemi budeme,
volat do světa nepřestaneme,
Domov Pravý v SRDCI máme
a každého tam zveme !

S láskou v srdci předal všem
Aštar Šeran, pozemským lidem.“

Láskou myšlenky ladím
vysílám Světlo ze srdce,
tělo usíná sladce
a miláčky v duši hladím.

Paprsek v spánku rozloží
v mžiku tělo v energii
a vzápětí jej sestaví
v šatně vesmírné lodi.

Pozemské pyžamo odkládám
kombinézu vesmírnou oblékám
vlasy před zrcadlem upravím
úsměv štěstí naladím.

V zářící stěně se objevila
krátká chodba hygienická.
Tam záření lásky působí
zde bacily pozemské nechám.

Pak již cesta k Přátelům vesmírným
je zcela otevřená
jak Anděl se vznáším
prostorem v návštěvní sál.

Tam velké setkání začne
tisíce let starých PŘÁTEL,
Vesmírní objímají mne
já miluji je stále.

Pak laskavé přijetí pokračuje
na veliké Vesmírné lodi
stovky bytostí mne zahrnuje
láskou proudící ze srdcí.

Další den si připravujem
CO se stane kdy a s kým,
co Síly temna vaří
a jak se jimi nespálit.

Pak návštěva pokračuje
výhledem do dalších dní,
POSLÁNÍ Světelné naše
se v lásce klidně připraví.

Není to trénink jediný
před zrozením jsme cvičili
varianty virtuální reality
na Zemi život budoucí.

Biolog lékař provede
duchovní úpravy na tělech
dle postupu na cestě duchovní,
zvládnutím zkoušky předtím.

Kolik pomoci dostávám
já dalším lidem předávám
zde v každodenním životě
naučeno vše od srdce.

Pak rozptýlení nastává
s mými Přáteli drahými
veselí a štěstí, sláva,
i rozkoše ve stavu pozitivním.

Nad domovských světem stojíme
- planetu lásky harmonickou
malou lodí letíme
k domu s dnešní návštěvou.

Nad kupolí domu parkujeme
otvorem se snášíme
v místnosti průhledné zasedneme
pak s milovanými se sejdeme.

Zpěvem a tancem živým
mne Přátelé zahrnují,
já všechny velice miluji
pak zpět letíme na lodi.

Opět místnost vítací
tam není žádné loučení
my v srdci jsme spojeni
ve Vesmíru i na Zemi.

Do pyžama pozemského
v šatně lodi se oblékám
paprsek Anděla rozkládá
a skládá do postele tělo.

Mysl vnější se vzpomínkou
dočasně zacloněna jest
na Zemi abych s láskou
zvládal pozemský úděl.

Však odchod konečný se blíží
z této pozemské roviny
po zvládnutí světelného poslání
přijatého před mým narozením.

Noc co noc tak plynule
přechod do nebe zvládáme
opravy těla probíhají stále
jak duchovní cestou kráčíme.

Tak v podvědomí Domov mám
návrat k blízkým brzy přijde
pozouny Andělů, slavnostní sál
uslyším po úkolu zvládnutém.

S láskou v srdci předal všem,
Ptaah, co pomoc lidem daruje.“

Láska, slovo slov – zde je,
na Zemi nejvíc nepochopené
tak moc pokroucené,
že málokdo ji žije.

MÍT RÁD znamená,
svobodnou vůli ctít
stále jen milovat
v radosti jen žít !

Dát člověku prostor,
nechť ukáže své srdce,
jak láska brání život
svobodný bez čipových karet !

Nyní se však ukáže
kdo ctil lásku nade vše
neb ten, kdo ji opomněl,
čipovou kartu našel.

Za čipy na Zemi stojí
vesmírné temné mocnosti,
oni lásku zabít chtějí
a studený svět postavit !

Zápas dobra se zlem
stále prudce probíhá,
jak loutky cvičí dál
s vysněným zlatým teletem !

Boj energií panuje
na planetě Zemi,
pravda se zobrazuje
lidmi Světelnými !

Ti, co plní poslání
dobroty a lásky,
posvítit do temnoty,
VYSVOBODIT LOUTKY !

Hra o život se stupňuje
mnozí jámu vidí,
ne každý tam propadne
Světelní se Domů vrátí !

Milost Stvořitele je tu,
pro každou bytost – loutku,
co obrátí se v dobro
a postaví do čela lásku.

Milovat jiné znamená
dávat jim a nechat,
SVOBODA jejich svatá
je požehnáním NITRA.

Bez očekávání a plánů
šťastný život se vine,
těm, co stále žijí lásku
ZÁŘÍ do tmy černé !

Zde ODPAD se jen nachází
z Pravého Stvoření,
však „vědci“ v akademii
to dosud nepochopili.

Tam velké zemětřesení bude,
až světlo jim tam zasvítí,
pravdy a moudrosti čisté
světlonoši jim ponosí.

Láska je v pravdě stvořená
a pravda je prožitek zažitý,
jež pocítil jsi na vlastní kůži
odpověď ti pravou dá.

Z lásky milí lidé, vám,
Aštar Šeran toto dal.“

Ti, co čipy připravují,
i ti, co je přijímají,
sami si past budují
NA VLASTNÍ KŮŽI VŠE ZAŽIJÍ !

Čipy jsou jak pavučina,
co lidi obestírá,
budovaný spojovací segment,
rychlý mobilní internet !

Nástroj na lidi ovládací
jejich pracovní energie
více a více pod kontrolou je
budují si všichni OTROCTVÍ !

Tak si šťastný život nezajistí,
jen STRASTI A PSYCHIKU LABILNÍ.
však my ctíme volbu jejich,
sdělujeme vám, my – Vesmírní !“

Zapomínáš na své nitro,
jež nehodí se ti,
do světa loutkového
vézt se s ovládači !

„Vyhovuje mi zde tu“,
slyším tvou odpověď,
však všeho do času,
pak v podzemí, jen za jídlo, šaty a vzduch !

Vzchop se člověče pozemský,
volám tě z Domoviny,
tam, kde ses narodil,
je čas stále, abys OBRÁTIL !

KAŽDODENNÍ VOLBY TVÉ
určují směr života tvého, výsostného,
jak loď v moři rozbouřeném
bloudí v kruzích, břehu žádného !

Ovládači sají stále,
tvou skromnou energii.
Však můžeš jim plány zkřížit,
pokud volba obratu nastane !

Stále volám tě dítko nevědomé
V TVÉ HRUDI UKRYTÝ,
Pán Ježíš Kristus jméno mé,
avšak na něm tolik nezáleží.

Hlavní jsou VOLBY PRIORIT tvých,
jimiž život prokládáš,
TY spolehlivě určují
na JAKOU cestu se dáš.

Andělé světelní čekají
tisíce let na tebe,
dítě, co nyní na Zemi dlí,
však řetěz životů VOLÍ.

Jak výhybky na nádraží,
si koleje vybíráš,
Domů, do Pravého Stvoření
nebo do pekelné temnoty.

Jakmile volbu provedeš,
nestěžuj si na následky,
kůží vlastní zažiješ,
TISÍCERÉ DŮSLEDKY !

Toto ti dává Ten,
kdo ponorku tvou naviguje,
v moři - zóně vymístění,
pravými, světelnými impulsy.“

Když v mládí ti těžce bylo,
utěšoval tě, na rameni hladil,
miloval tě stále bez přestání
oko moudré stále tě vedlo.

Laskavě a moudře ti napovídá
kudy kráčet v životě svém,
však volbu svou máš,
on nezasahuje, láskou plá.

Jak dítě malé vede tě,
vždyť tolik nástrah život má,
svým křídlem ochranu dá,
před Silami temna !

Máš neustálou péči, milý,
však všimnout si jí, to stojí,
práci velkou, zásadní,
to vím, drahý, milovaný.

Stále tě vedu úskalími
v této škole pozemské,
třídu za třídou zvládáš,
Domů se pak vrátíš !

Nevíš, jak moc miluji,
mlhavou představu máš,
jak odlesk slunce od hladiny
je „realita“ tvá, vzdálená.

Moc, moc, milovat umíme,
my Andělé Světla na Zemi,
vás, lidi vedeme,
z labyrintu temnoty.

Pláč štěstí cítím,
slzy tvé se koulejí,
po tváři, člověčí,
kdy pochopení se blíží.

Nikdo není opuštěn
napospas silám ďábelským,
ovládačům z temnoty,
hráz stavíme, Andělé strážní !

Rychlá hudba sfér zní
stále do temnoty
sem, na planetu Zemi,
POMOC, vytáhnout z bažiny.

V hrudi světlo cítíš
VĚDOMÍ JEDNOTY,
nikdy nejsi sám,
SÍLA STVOŘITELE – LÁSKY.

LÁSKA VŠEMOCNÁ jest
jediný účinný lék,
Strážný Anděl s ní pracuje,
bez přestání – MOCNĚ.“

S láskou milý Ivo předal ti,
Aštar Šeran, od malinka, strážný.“

Bod převibrování se blíží
na konci cesty duchovní,
před čipy a dalšími ovládači,
do Nové Země se láskou prozáříš.

Straší, straší strašidla,
nehleď vpravo, vlevo,
jak v pohádce pouť máš,
před sebe hleď, lásko.

Mnoho zkoušek duchovních,
voleb na cestě životní,
stopy u lidí zanechají
navždy si zapamatují.

Jak jsi se rozhod a proč,
na návnady temnoty,
a jiné rafinovanosti
jsi nepřistoupil.

Jejich programy ovládací,
v počítačích pekelných,
jsi zanechal neúčinnými
při zuření temnoty.

Ty vlastní vedení máš,
život posvátný je,
nepatří nikdy temnotě,
moudrost a laskavost dáš.

Příkladem lidem bližním
slouží pouť tvá, zářící,
ty však nic nevíš,
až na konci - vše zvíš !

Lásko, drahá a vzácná,
tak moc ukrytá,
kde ses tu vzala,
já stále volám.

Zázrak život pravý je
svobodný a milý,
však máš v pocitu svém,
milost – dotek Boží.

Jak cenná pouť životní jest,
to bohatství prožitků, poučení,
dál kráčet budeš,
nikdy se nezastavíš !

S láskou v srdci předal všem,
Ptaah, co vede lid Domů, sem.“

Nechat se proudem unášet,
však temnota, jest dílo její,
proti proudu plavat je
mnohem, mnohem těžší !

Máš voleb tisíce
to Stvořitel ti zařídil,
dal množství příležitostí
a v Jeho režii jsi prožil.

Chybná volba jest,
stádovým způsobem,
žít jako druzí,
abys problémy neměl.

Toť ovládací program jest,
někdo ho Matrix nazval,
na názvu již nezáleží
jen účinek máš v těle.

Bilion genů zatížených,
v buňkách svých nosíš,
kdykoliv spustitelné programy
co sám sis naprogramoval, víš ?

Proč život Pravý v loutku přeměníš ?
Jak se cítíš, před Pravým Stvořením ?
Vždyť Země - vnější scéna odpovědí,
kde se VŠEM VŠICHNI ZOBRAZUJÍ.

Ano, volba tvá to je,
věz, že pád dolů snadný je,
však cesta Domů zpět,
je mnohonásobně těžší !

Čím hlouběji propadl jsi,
tím více práce vynaložíš,
abys z díry Světlo uviděl
a s láskou opět šel !

Mnoho lidí toto volí,
vlastní PROŽITEK bude mít,
nic nad zlato není,
než se vrátit z temnoty.

Toto všem lidem dáváme,
ve známost na vědomí,
do temných světů voláme,
vraťte se Domů, milí !

S láskou lidem zkoušeným,
bratři, sestry vám předali.“

To jsme vždy viděli v té křišťálové dáli,
kde jste si příběh svůj všichni tak žít přáli.
Tma tmoucí je všude tam,
kde vy světlo s láskou tak silnou rozdávali.

Proto jsme zde vtělení,
jen přec tak se tma ve světlo promění.
Ve vašich rukou je ten plamen věčný,
vstoupili jste sem do té tmy vy, Andělé ohně,
kteří jste vždy stvoření vděční.

Ten plamen již nikdy nezhasí,
světlo je tu
a všec tu tmavou lež
ve světelnou pravdu promění.“

Osudy lidí,
propletence samé,
teď na planetě Zemi,
co a jak bude ?

NOVÉ ZJEVENÍ nesu ti
do této pozemské temnoty,
však pravdu zvíš o sobě
i o celé společnosti:

Dálkové ovládání těl bez duší,
co s Duchem zapouzdřili,
ovládači z temnoty,
křiví ti život – pseudotvůrci !

Neustále jemnými vlnami,
co přes Zemi jako máslem,
k cílové osobě v stavu odpojeném,
projdou bez povšimnutí.

Duch a duše ve vězení,
toť stav zapouzdření,
co uděláš teď milý,
zahodíš či uchopíš ?

Jen málo pravdy Boží
skrz temnotu dostává se ti,
však tolik, kolik vycítíš,
srdcem stále vidíš !

To nevezmou ti nikdy,
však uvěznit jej chtějí,
berou tvou energii,
co dle plánů nastolili.

NOVÉ ZJEVENÍ nesu ti,
poselství nitra zář,
máš volbu v rukou, ty,
člověčí pozemská tvář !

Jak vymanit se z labyrintu,
z osidel – sítí pavoučích,
kudy napřít krok tu,
na planetě Zemi.

Uchop človíčku milý,
život svůj srdcem celým,
tudy cesta pravá
ukazuje se ti.

Zastav se a slyš ticho
v nitru Božím, tvé hrudi,
tam láska vede si,
vždy vítězství se neslo !

Lidská pouť dlouhá je
mezi vědomím a tmou,
procesy nevědomé,
řídí život cestou osudnou.

Program osudem jest
jak nit vine se kolem
stíny hrají s tělem,
hru, jež končí vždy propadem !

Ty můžeš program zahodit,
láskou a štěstím vše osvítit,
stíny nechat za sebou
do Nebe se vypravit !

Pán Ježíš Kristus volá tě,
ze Světla - Říše nebeské,
duchovní rodina čeká
trpělivostí a láskou tě zahrnuje !

Všem lidem putujícím
Pán Ježíš Kristus předává,
aby vyšli z temnoty
a lásku v sobě objevili !“

Paprsek světla živý je
vlastní moudrost, sílu, život
on tě ze Slunce podaruje
však pocítíš jako laskavost.

Slunce domem jest
mnoha duchovních bytostí
ne však v této dimenzi,
ale ve vyšších souběžných.

Ony milují tě a pomáhají
láskou tvé srdce zahrnují
paprsky Domova vysílají
lidičkám všem na Zemi.

Teď vše zvíš můj drahý
oni Domov zářivý mají
světlo, jež očima vidíš
ti do této dimenze předávají.

Máš štěstí, že jej vidíš
ne každý v zóně vymístění,
jsou i jiné planety
vložené do větší temnoty.

Ne všude se světla dostává,
dle voleb lidí výběr mají
někteří chtějí do Světla
jiní do černé temnoty.

Kontrast na Zemi máš
zářivého dne a noci
to aby sis dobře vybral
zářivé či temné životy !

Ve Světle Domov pravý je
tam, kde nemají války, peníze,
tvá duchovní rodina zde je
na tvůj návrat těší se.

Bohatství života pravého
ve Světle se nachází
jak písně sfér zní
náručí čekají milého.

Toto Slunce fyzické
jest jen oheň planoucí
jež světlo s teplem dodává
v této vymístěné dimenzi.

Jde o energie odpadní
co obyvatelé Slunce odhodili,
myšlenky jejich nesouladné
sem do zóny vymístění.

Černý Vesmír, galaxie, planety
odpad z nebe tvoří
koš odhozených energií
nic pravého zde není.

I nitra planet žhavá jsou
odpadovými energiemi
odhozených Pravými Anděly
na planetách v zářivém Nebi.“

Nejpočetnější jsou HUMATONI,
téměř zcela připojení
na ovládání z temnoty
život hmotný „žijí“.

Dalšími jsou BOJOVNÍCI,
co ovládání uznali,
jsou již částečně odpojeni
Pravý život hledají.

ČARODĚJ je člověk
jež s programem si pohrává
málo je již připojen
svobodu, lásku poznává.

VIDOUCÍ stojí vně
ovládání temnoty,
však střídavě vstupuje
do programu jiným pomoci.

Vidoucí takto vidí vše
loutkový svět na scéně
programem je již vyloučen
sám mezi druhými tancuje.

Tanec lásky a pomoci
denodenně tančí
mistrně vidí do temnoty
ovládaným Světlo nosí.

Humatoni stále otročí
ve stálém lidském lopocení
pod taktovkou temnoty
z ďábelských světů naprogramovaní.

Bojovníci vnímají
tento program cizí
již jej tak nebaští
však Světlo ještě nevidí.

Čaroděj již pracuje
s programem, jež narušuje,
ovládači z něj mají nervy
za monitorem jsou unaveni.

Vidoucí mimo program stojí
a program jej vylučuje
láskou pravou stále svítí
temnotě vše narušuje !

Předchozí část života
programem řízená,
nyní již odpojená
jako cizí sen vidoucí vnímá.

S láskou lidem zkoušeným,
bratři, sestry vám předali.“

Planeta, kontinent, region
člověk, rostlinka, zvířata
vše vibrace energií zvon
každý svůj charakter má.

Dohromady celky tvoří
ty musí spolu ladit
jinak disharmonie vládne
a to se nikomu nelíbí.

Existuje jistý řád,
dle kterého vše kmitá
každý jemu podléhá
odchylným hrozí rozpad.

Každá bytost vibrační
též zářičem energií jest
jeho vlny dostává
celý okolní svět.

Tak se všichni ovlivňují
a tvoří rovnovážný systém
mají vazby v okolí
nikdo není osamocen.

Stvoření celé takto má
vibrační strukturu energií
však každá bytost má
svoje vlastní vědomí.

To vědomí má tyto vibrace
jež bytost sama tvoří
dle stupně vývoje
se vědomí mění.

Nejnižšími jsou částice
jež atomy tvoří
rostliny, zvířata následují
duchovní bytosti řadu završují.

Člověk sám má vlastní svět
jež si myšlením tvoří
však izolovaný od Stvoření jest
není s ním konzistentní.

Proto karanténu prodělává
chybí vesmírné návštěvy
však časem poznání získá
a vrátí se do Jednoty.

S láskou lidem předal všem
Aštar Šeran svým srdcem.“

Mává křídly lehkostí
ve vzduchu nese poselství
náhle mi na botu usedá
koukej, koukej, to jsem já !

Chvíli si tam povídá
mávnutím na hlavu sedá,
krásou svou mne lechtá
a sosáčkem jemným laská.

Nožkami spánek šimrá,
na tváři mé se ptá:
Copak jsi to za květinku,
která mi tak chutná ?

Ty nejsi květinka, dí motýlek,
ale krásný jemný človíček,
nesu ti od Vesmírných
Stvořitelovo poselství:

Dítko milované mé,
já nosím tě v srdci, přírodě
láskou tě jen oblažuji
tak, jak tento motýlek !“

Proč nás nikdo nenavštíví,
kde jsou jiné národy ?
takto se někteří ptají
zůstávají bez odpovědi.

Až se lidé spojí v lásce
a najdou znova srdce své
pak uvidí v plné kráse
Anděly nebe přicházet.

Lidstvo ušlo zvláštní cestu
bez lásky a Jednoty jen
mezitím se izolovalo tu
a zapomnělo na Eden !

Kdysi žilo v ráji zemském
v jiné sféře Stvoření
zvolilo však propad časem
v odpadkový koš Stvoření.

Andělé tak čekají věky
na pozemské svítání
těší se na střetnutí s lidmi,
co svou lásku nalezli.

Zakletí věků lidských
táhne se již tolik generací
Pán temnoty vládu jistí
lidé mu v tom napomohli.

Zapomněli na Stvořitele
mnoho bohů si zvolili
sláva, moc a peníze ještě
no to přece dosud neměli !

Snadnými dětskými hračkami
v rukou pseudotvůrců se stali
tancují dle programů ovládacích
z počítačů ďáblů temnoty !

V karanténě Země leží
nejsou možné návštěvy
zloba, závist, moc a otroctví
by návštěvníka ohrozily.

S láskou Aštar Šeran všem
ze srdce předal jen.“

Světelné pulzy zemi ozařují,
stále rychleji se střídají
všem obyvatelům oznamují
velká bouřka se blíží.

Hodinu za hodinou stále světlo
noční oblohu křižuje
však bouře velká brzy přijde
očistí všechny energie.

Konečně se mraky mocné
průtrží vody ozvaly
blesky s hromy duní ještě
každému událost zjevily.

Velké čištění probíhá
disharmonických energií
co lidstvo nevědomé má
vrací příroda do rovnováhy.

Nad krajinou se rozednívá
za křižujících blesků rychlých
proudy vody se valí dál
na vysušenou zemi.

Celá příroda vidí
tu mocnou scenérii,
každá bytůstka cítí
příliv mocných energií.

S ranním Sluncem ustává
bouře velká na Zemi,
láska se všude rozlévá
harmonických energií.

S láskou předává všem
Ptaah pozemským lidem.“

Myšlenky disharmonické
v ní lidé hromadily
teď na řadě je
důkladné čištění.

Blesk projde krajinou
rána zní za ránou
krajem zní velké hřmění
to lidé způsobili.

Tak se lidé diví
cože tolik bouřek svítí
na tom přece jejich
pozemském nebi.

Vůně deště rozlévá
kraji nový úděl
čistý vzduch, příroda ještě
však každý v pochopení šanci má.

Stále nové přívaly
lidem pravdu sdělují
to jejich myšlenky se křižují
teď harmonii nebe obnovily.

Stojí lidská mysl za to
aby čištění probíhalo
stále vývoj běží
všech pozemských duší.

Jak málo stačí
k jednoduchému pochopení:
Co vysílám, to vrací se
na kůži vlastní, zračí se.

Neb velká událost blíží se,
odpověď důležitá bude
všem srdcím poskytnuta
jak nežít a co hledat.

S láskou v srdci předal všem
Aštar Šeran svým srdcem.“

Důležité odpovědi poskytují
jak negativní stav „žijí“,
lásku svou zapomněly
manipulovat stále chtějí.

Vysávání energií
to je celé snažení,
však čipy svět zamořený
poskytne plné odpovědi.

Plnost negativního stavu
PLNOU ODPOVĚĎ DÁVÁ
aktéři hrají hru ďábelskou
jak život a pravdu zadupat.

Celé Stvoření vidí scénu
jevištěm Země stále je,
však zobrazí vše falešné -
PLNOST NEGATIVNÍHO STAVU !

Nač nyní zde svítíme,
láskou druhé zaplavujeme,
pravdivé zdroje dáváme
cestu ven ukazujeme ?

Každému semínko zasejeme
jež důležitou vzpomínkou bude
při Druhém příchodu hlášeném
Pána Ježíše Krista na Zem.

Pak celý tento pseudosystém
LÁSKOU bude rozpuštěn,
duše temné půjdou ven
z vězení jejich – pouzder.

Pak poslední soud bude
kde Ježíš jim film předvede
celou pravdu v nahotě
podvodný systém - odhalen.

Duše poslední volbu bude mít
zda s pravdou ztotožní se
či ji navždy zavrhne
to zvolí si sama – dík.

Když ZRNKA PRAVDY bude mít
má se čeho chytit,
co světlonoši mu dříve dali
stane se lanem záchranným.

Pak od národů přírodních,
definitivní cestu nastoupí,
Domů, do pravého Stvoření,
Láskou pravou – učení.

Když však odmítne se ztotožnit,
v životní částice se promění,
Ježíš zpět Domů si vezme,
co pseudotvůrci mu vzali.

Tak vidíš dítě mé,
jak je nyní důležité
pravdu, světlo šířit
a každého tak zachránit.

Bez zrnek pravd nemá duše
v posledním soudu oporu
tak chytit se zas může
Světla tvého, daného dosud.

Tak smysl vidíš a máš
k práci světelné voláš
druhé v lásce nabádáš
a Jednotu tak hledáš.

S láskou předal všem,
Pán Ježíš Kristus,
Stvořitel pravý je všem.“

Miluji vás a vše kolem,
nemohu stále procházet tím bolem.
S láskou k vám jemné impulsy mám,
však úctu a cit od vás postrádám !

Chci se vznášet ve zlatých třpytkách,
žít blažený sen v čistých světech.
Vy, co spíte a nebudete hodni krásna,
unikne vám postupu hvězda jasná,
sháněti se budete po čistých mých dětech.

Už mě nechejte, vy co spíte,
stále jenom něco chcete.
Lásku, úctu a pokoru k živému nemáte,
v mamonu slepě štěstí hledáte !
Otevřete ta svá zkamenělá SRDCE,
LÁSKA VÁM VŽDY POMŮŽE, PŘECE !

S láskou předala vaše matka Země“

Nachází se v hrudi vaší
tam místo důležité jest,
LÁSKA Stvořitele a Vesmírných,
též PODVOD ovládací z temnoty.

Učíte se tisíci životy
dva zdroje rozlišovat
lásku, dobro, štěstí, harmonii
či strašidla z temnoty.

Uchopuje Duch s duší
toto klíčové poznání,
jak vnímat a přijímat lásku
a odmítat ovládače z temnoty.

Prožitky na svou kůži
si VĚDOMÍ PRAVDY získáváte
tisíci nezvratnými zážitky
ROZLIŠUJETE Světlo od Temnoty.

Stvořitel Prvotní všeho a všech
tebe stále miluje,
Pravými radami tě zahrnuje,
klíč Domova ti daruje.

Vesmírní lidé taktéž
se Stvořitelem radí,
On není sám na to,
no to přece každý ví !

Energie Stvořitele jak teplo jde
hvězdným kanálem páteří,
vibrace Vesmírných, intuici cítíš,
zleva kanálem pomocným.

Ovládací energie chodí
jako impakt násilně vnucený
falešný, rafinovaný a studený,
zprava kanálem pomocným.

V děrách temnoty uhnětený
vlnami na dálku ti zaslaný
přes antény na Měsíci
podvod šílený a dokonalý !

Teď dítko milé pozemské
pravdu celou zvíš,
můžeš si vybrat, hm,
život či smrt temnoty.

S láskou předal lidem všem
Aštar Šeran svým srdcem.“

Milovat je odpustit a znovu podat ruce,
milovat je podělit si duši i srdce.“

Hlemýžď má dům
stále na hřbetě
těžký jak zážitek
co volí si majetek.

Myšlenky na věci
žďorby a peníze
hlemýžď si nese
se sebou - domeček.

Ten ho k zemi
pořádně tlačí
pomalu se pachtí
se svým hmotařením.

Myšlenky těžké,
hmotou prosáklé
vězením svaté
jak u nohy koule.

Nic jiného nemá
než touhu hromadit
ta touha majetková
je jeho vězením.

S láskou předal všem,
Ptaah, svým otevřeným srdcem.“

Duše tátů, maminek a dětí
v záhony pouzder proměněny,
myšlenky jejich, vězením se staly.

Těla jejich takzvaně žijí
na dálku vlnami ovládána,
avšak ničehož nic – netuší.

Pán temnot si život jejich vzal,
své plány jim nadiktoval
na miliardy let pseudožití.

Jak kukly motýlí svět je celý
pro Ducha, duši neveselý,
však poučení zaručeně mají.

Tu jim úsvit věků náhle nastal
jezdec na koni bílém se zjevil
z Nebes v temnotu Světlo zasíl:

„Jsem princ z pohádky
O šípkové Růžence – zvaný,
který přišel vysvobodit
zakleté království.

Pocházím z Nebeského království,
mám milión životů v lidském těle,
brněním mým je láska nebeská,
čistá, jako padlý sníh.“

Vstávej, vstávej z dlouhé noci
pouzdra rozpukej láskou svojí,
mámo, táto, děti !

Polibkem mocným vás probouzím,
srdce vaše láskou hladím,
mysl konečně odtemním !

Snový pseudoživot vedete
skoncovat s ním teď máte
bratři a sestry z Domova volají !

Šípkové trní – pasystém ovládací
jako domeček z karet
se rázem celý zhroutí.

A toto zakleté království
se z prokletí věků navždy
pravdou a láskou vysvobodí.

S láskou hvězdičkám všem
předal Aštar Šeran svým srdcem.“

Nyní očima vidíš
vše kolem seskládané
někým, umně nejspíš.

Nyní kolébají tě
jak loďku na vlnce
křičí všude – tak to je !

Nyní vnímáš klid
ticho nitra svého
tam pravda, mír !

Nyní louka kvete
světlem modře zalitá
to dílo pravé je.

Nyní vše kmitá
láskou, dobrem napájené
z Centra Stvořitelova.

Nyní bezčasové jest
jen kmitání laskavé
harmonický život – to je !

Nyní jiní sází plány
do původní reality
však není živoucí – jen sny.

Nyní víš, jak ihned cítit
pravdu od lži sítem oddělit
jež srdce tvé schopno jest.

Nyní programy cizí běží
vlny jemné na lidi zacílené
neptají se, chceš či nikoli !

Nyní tebe ovládají,
myšlenky nejsou tvoje, jejich
NEPOSLOUCHEJ MYSL SVOJI !

Nyní v hrudi zdroj cítíš
srdce duchovní věky tvé
jak poklad tvůj – nejdražší.

Nyní můžeš lépe volit
mezi myslí a srdcem svým
teď osvítil sis to své – NYNÍ.

S láskou srdcem předal jen
Ptaah zvaný, všem lidem.“

Není v Pravém Stvoření
ani v zóně vymístění
má polohu prazvláštní
účel světí prostředky.

Chybí jí tak přístup přímý
do Pravého i vymístěného Stvoření,
aby s lidstvem pokusy dělat mohli
a ovládali jej padlí andělé – pseudotvůrci.

Drží lidstvo v izolaci
od ostatního Stvoření,
aby podvod neprohlédli
sedm miliónů let trvání.

Pseudotvoří lidské plémě
Coby nástroj proti scéně
Stvořitele Prvotního všech a všeho
a Království duchovního i Nebeského.

Cílem jsou mocné výkonné loutky
co nic neví o svém původu,
dobýt s nimi chtějí pseudotvůrci
Stvořitelovu Lásku, Moudrost a Pravdu.

Země tato specifická
jest scénou prapodivnou
zobrazující pravdy a fakta
JAK POPŘÍT LÁSKU ČISTOU.

Dnes průnikem energií
pozitivních a negativních
stala se bojištěm duchovním
mnoha entit s posláním.

Z temných světů – negativním
z Pravých světů - pozitivním
proti sobě jsou postaveny
neslučitelné svou vibrací.

Země tomu odpovídá
je zde přesná rovnováha
obou druhů energií
bez ohledu na počty lidí.

Nejen jejich chování
zrcadlící poslání,
také povrch pevný
přívětivý i zpustlý.

Polovina jeho má podmínky
podobné přírodě Pravé
druhá půlka pouště, skály
a mrazem zpustlé kraje.

Polovinu času Země je
v blahém světle slunečním,
druhou půlkou střídá se
tma tmoucí zóny vymístění.

V každém kontinentu, zemi kraji
jsou lidé s láskyplným posláním,
a pak ti druzí,
co nelásku, lež a hloupost zvolili.

Obě tyto energie
vzájemně protikladné
neustále roztodivně vytvářejí
DIVOTVORNÝ HRNEC.

Jeviště plné odpovědí
planeta Nula od věků jest,
co je Stvořitele popřít
na vnějším – fyzickém vše vystavět !

Cele Stvoření Pravé čeká
na vyjevení plné scény
jak strojem řízené loutky
pseudobudují BABYLON skvělý.

Postavený na tom VNĚJŠÍM,
Vnitřkem se nezatěžují
vždyť co nevidí, to není,
tak je správně naprogramovali !

Schopnosti jejich ponížené
na pět i méně procent,
aby pravdu nezahlédli
a byly poslušné loutky.“

S láskou v srdci předal všem
Aštar Šeran svým nitrem.“

Válka miliard lží a pravd
souboj manipulací a svobod,
Temnota s technologiemi v popředí
Světlo především SRDCEM SVÝM.

Boj probíhá o hodně
křižovatka cest lidí
Temno - miriády ovládačů rafinovaných
Světlo - Láskou a Pravdivou informací a činy !

Většina lidí před propastí stojí
do tlamy ještírků ochotně kráčí
však jistý počet lidí
se nenechá vláčet do bažin.

Boj vrcholí – jeviště skvělé
všichni ve vyšších dimenzích
sledují se zájmem vše,
co se tu na Zemi děje.

VĚDOMÍ Atlanťané mnozí
Zde na Zemi se narodili,
aby úkol světelný
pravdou láskou završili.

Mají STARÉ VĚDOMÍ,
jak se věci mají,
otvírají jej láskou, činy,
přes všechny léčky, úskalí.

Mraky knih, filmů, přednášek falešných
za hlavu dávno hodili,
jsouc propracované Temnotou,
ošklivé ovládací programy.

Jen málo zdrojů pravých v Temnotě,
můžeš milý citem najít,
pravda skví se v nahotě
v kontrastu s tisíci zdroji falešnými.

Každý dělá co umí,
ten falšuje, a nic netuší,
že loutkou v rukou cizích
svou negativitou stále tančí.

Jiný zas cítí, lásku září,
životem svým pravdu dláždí,
jen tak odvážně kráčí,
pryč z nevědomí Temnoty.

Kontrast skvělý Světla a Tmy,
pravdy a moudrosti zjevné,
lží a přetvářky rafinované,
lidem vnucované z Temnoty.

Všeho do času jest,
kolo inkarnací se zastavuje,
zde, na planetě Zemi nulové,
válka chýlí se ke konci.

Tak každý strůjce těch energií
je a bude ODMĚNĚN,
na vlastní kůži zažije a pocítí
co vybral si ze svobodné vůle.

Zpětnou vazbou život je
neustále střádá činy, skutky svoje
pak v posledním soudu vzhlédne
film Pravdy od Stvořitele !

S láskou předal srdcem svým,
Aštar Šeran, lidem milým.“

Dětství je krásná věc,
já si to pamatuji,
úchvatné, věř !

stále je co objevovat
a vyvíjet se,
milovat a procítit svět !

Jsi jak poupátko,
co okukuje tento svět,
a vidí vše, nezná však odpověď !

Milovat jsem přišel,
mít rád budu,
tvůj krásný dětský svět.

Očička hluboká na mne hledí
zvědavě s pokorou stále pokukují
děťátko úchvatné, laskavé jest.

Přišlo zde vyjevit
své krásné dětství,
život jak hru, projevit.

Upřímné oči do nitra hledí
láskou ti srdíčko zabalují
na ten svět živě se těší.

Má kolem Anděly,
děťátko kouzelné
ty oči něžně, tak, hledí !

Hleď kouzlem dítěte,
to přirozenost tvá nyní,
však přijmout je tvým úkolem.

Ti, co předčasně stárnou,
smrt svoji volí
a kam dali život dětský ?

Tak milá hvězdičko
laskavé srdíčko
celá milost Boží !

Kde vítr, voda, vzduch,
tam přírodní dětství,
co vybrala sis, prožít.

Každý začátek kouzlí
předchozí etapy žití,
v jiném, drobném převlečení.

S láskou předal vám,
Ptaah, srdcem dál.“

Lehce stromy cítíš,
jak vesmírné moci,
co život ti utvořily.

Uvnitř koloběhu světa
octl jsi se jen tak,
lásku a mír jiné učit.

Orlí revír zde máš
život Pravý – scéna,
jiným ukázat máš.

Však dobře přece těm,
co lásku před chladem,
zvolili svým srdcem.

Takto všem ukazují,
jak pravdu čistou najít,
též lásku nebeskou zažít.

Dlouho si se učil,
lásku životem žít
lidem na cestu posvítit.

Teď příležitost máš,
tu znalost, cit ukázat,
duším zbloudilým.

Mír a světlo nes,
srdcem v hrudi přec,
kam dohlédneš, milý.

To ti s láskou předali
Andělé světla na lodích,
abys lehce své poslání splnil.“

Ty se vrátíš zas
lásku nespálí mráz
a já poletím s tebou.

Tam, kde se skrývá mrak
je i láska, světlo,
letíš jako pták.

Poletíme k nebesům
na lásce, perutích,
poletíme v nich s tebou.“

Kapičky v obrovském množství
se na Zemi jeví jako kapky rosy
každičkou rostlinku a zvířátko
život dávanou vodou napojí.

Tak, jako kapička je všude
i Stvořitel má všude kapku
napájí láskou čistou svou
své Stvoření lahodně.

Vítr je neznatelný
kapičky se klidně vznášejí
nesou krásnou energii
i člověk rád ocení.

Dýcháš-li tuto mlhu
plíce se ti pročistí,
chloupky – cílie v nich
přenesou náboj zemský.

Krvinkami ke každé buňce,
která tvoří tělo tvé,
buňka sama má náboj,
jež stále život udržuje.

Dýchej dýchej človíčku
čisti svou schránečku
lásku do ní dej
a nic v ní nevynechej.

S láskou v srdci předal všem
Aštar Šeran svým srdcem.

Proč stále mnoho lidí
nechápe a necítí ?
Ještě ne tolik životů prožili,
ale volby hlavně provedli !

Krok za krokem kráčíš tmou
mezi programy realit – houšť,
záchytné body svižně vítáš
světýlka mnohé vidíš, dýcháš !

Lidský svět malých já
jejich okolí je celkem nezajímá,
z dílčích scén naprogramovaných
několik let předem skládaných.

Jako buňky scéna za scénou
programem ještěrčím upředenou
realitu JAKO lidskou,
falešně z temných světů vnucenou.

Ten přijímá to a ten zas tohle
výběrem lidským rodí se scéna,
jeviště scén stále plné je,
záleží, zda lidstvo volí ZE SRDCE.

Ten, kdo dávno volil srdce
dnes nad scénami stojí hladce,
přišel čas se zamyslet,
a prozkoumat vše vlastním citem.

Tyto volby dnes vrcholí
důležité je toto období,
pro každého bez výjimky
člověče vstávej, budou důsledky !

Pohlazením paprsek Světla se jeví
uvnitř této loutkové scény,
ukazuje pravý směr
kudy z bludiště ven !

Máš vjem pravý lidský,
v citu vnímáš to NYNÍ,
bezčasové pravé Domovy
za vodou – zónou vymístění.

Milované hvězdičce píši
životní sloky – básničky,
to předávám i jiným rád
já, který umí tolik milovat.

S láskou srdcem předal jsem
Aštar Šeran z vesmírné stanice.“

Den za dnem plyne
každý má možnost aktivně
lásku sluníčkovou zde uložit
srdíčko lidiček rozzářit.

Chyť příležitost srdcem svým
co Stvořitel ti nadělil,
co učila ses dlouhé věky
v pravých světech sluníčkových.

Mnoho bytůstek čeká
na světlo tvé, jak řeka,
lásky, pravdy nesené
celou svou bytostí utkané.

Líbí se ti tato scéna ?
Krůčků drobných – lásenková,
máš ji bytostně prověřenu
hmatem uchopenou scénu !

Sázíš světýlko za světlem,
všechno těm milým lidem,
co na tebe věky čekali
teď poznání poprvé učinili.

Podzim listí barví,
tak, jako scéna se vybarví,
rozpoznáš hráče postupně
čí energie hráli v svých činech.

Dnes dobrý den píši ti
láskou srdce vyšitý,
do lidské duše svítící
co hledala a zase nachází.

S láskou v srdci lidem všem
Ptaah předal svým srdcem.“

Stačí harmonická myšlenka
láskyplně vložená
systém lodi ji přijímá
a vibracemi přesouvá.

Nikoli však posuvem,
ale vibračním skokem
mezi dimenzemi prolnutými
realitami vibračními.

Dávno se cestuje multivesmírem
bytostmi z lásky Stvořitele,
co harmonicky žijí
a duchovní učení znají.

Ti, co učení ducha v prach obrátili
na jednom místě se uvěznili,
na posuvné prostředky jsou odkázáni,
aby zpětnou vazbu chyby měli.

Tak je to i s lidstvem zemským,
co iluzi pravdy si tvoří,
a tuto past pak přijímají
nuzný život zakoušejí.

Ne v jednom životě,
ale v tolika dle voleb svých,
do jaké míry se drží
těch svých falešných iluzí.

Ostatní Pravé Stvoření
vidí vše, jako na dlani,
mají to jako poučení,
co rozhodně nevolit.

Létají si Vesmírem
návštěvy miriád světů
spolupracujících se Stvořitelem
láska, dobro a moudrost věků.

S láskou milým lidem,
Ptaah předal svým srdcem.“

Je to tady nutné
Temno pilně pracuje,
zamotat lidem duše
do nepěkných pouzder.

Světlem duše osvítíš
láskou pouzdra narušíš,
poslání světelné vyjevíš
tak, jak to dávno umíš.

Odvahou kráčíš tmou
impulsy cestou dlážděnou
vysílanými sestrami a bratry,
na lodích, co pomoc slíbili.

Skládáš zkoušky nebojácně
v situacích temných – no jasně !
Máš v hrudi pevný bod,
Ježíš – tvůj lodivod !

Ještírků se nebojíš
svými kroky je vykolejíš
na programech stále otročí,
aby tě umně ovládli.

Ty se jim ale zasměješ,
„na mne jste hoši krátcí“,
láskou je tam dostaneš,
chaos v programech, hlásí.

Téměř nic předem neplánuj,
vedení Světla vyciťuj,
tím ovládači nevědí
jaký program nasadit.

Hezky se jim směj
vždyť dělají jen to, co uměj,
sami v děrách podzemních
za vzduch, jídlo, šaty otročí.

Mají to za odměnu,
co si volbami nastřádali,
kdykoli mohou provést změnu
pakliže se za nos chytí !

Ty máš lepší pozici
svobod více, přírodu k žití,
to oni ti vše závidí
jen obrázky maj, nic víc.

V pustinách mrazivých jako Mars
v děrách podzemních „se maj“,
přesně dle zásluh svých
odměnou je jim vězení.

Tato ovládací pyramida
bude jednou zrušena,
až se vše řádně zodpoví
Pán Ježíš Kristus ji láskou rozpustí.

Předáno Pánem Ježíšem Kristem.“

Tak, jak již mnoho pomáhá
sám pomoc velkou dostává,
od Stvořitele a Lidí vesmírných
všude kolem na jejich lodích.

V šesté a sedmé otáčce cesty
loď mateřská je mu ku pomoci
jednak v daných projektech,
ale i v provozních úkolech.

Dle činností jeho světelných
na projekty pomoci se dělí
osádka lodi mateřské
ve směnách tříhodinových.

Protože systém ovládací
vylučuje vidoucího ze scény,
není již kompatibilní
tak velkou pomoc obdrží.

Osádka mateřské lodi přejímá
pohyby, nákupy, dopravu agenta
láskou ruší ovládací vlnění
místo něj vlastní impulsy vloží.

Tak jsou protikladné systémy
navzájem v užitečné činnosti,
vidoucí má jistě cokoli,
co potřebuje k svému poslání.

Ti, co v nedostatku, dluzích dlí
se zatím příliš nepohli
z počátku cesty duchovní
pozitivní stav neprokázali.

Sám milý Ivo vidíš
jak krásnou odměnu držíš,
světelnou práci nezištnou
pro Stvořitele potřebnou.

To ti z lodi dáváme,
pět kilometrů nad vlakem,
kterým Světlo vezeš
formou sedmiset obálek.

Vesmírní bratři a sestry.“

Celý černý, žluté skvrny,
jak štětcem uhněteny,
v pohybu se kroutí
dělá plíživé kroky.

Koho mi to divné zvíře
připomíná tak barvitě
svým zjevem i chováním
no přece ty studené ještírky.

Mají také chlad a tělo
vnitřně podobné mloku,
co se dávno vyvinulo
v tuto negativní entitu.

Jenom mlčí a kamuflují
ty své podivné úmysly,
stále v zemi schovaní
z děr na dálku manipulují.

Lidé milí, pozor si dejte
na tyto studené ještírky,
co milovat dávno zapomněli
a nyní v temnotě jsou zakletí.

Hleď drahý člověče
na této zemské scéně
se jiné vnitřní světy
přesně zobrazují.

Není nic milejšího,
než potkat jenom zvířátka,
v zelené říši se urodilo
bohatství pro lidská poupátka.

Mlok skvrnitý kráčí dál,
součástí přírody se stal,
má zde pevné místo
zobrazuje temné hnízdo.

Každý proces přírodní
zobrazuje jiný duchovní,
vnitřní světy se vyjeví
na planetě Nula, na Zemi.

S láskou předal lidem všem
Ptaah, co miluje svým srdcem.“

Každý vidí zde
jaký život vede,
nikdo není spokojený
zdraví je jen sci–fi.

Iluzemi se zde krmí
počítače, mobily
do této vnější scény
vnitřní světy vstupují.

Ovládání všeho druhu
každý si zde vyzkouší,
aby pak proved volbu,
zda do Světla či Temnoty.

Ti, co Světlo hledají
milost Stvořitele mají,
ti, co temnotu vyhledali
se rychle do ní propadli.

Milost lidem darem je
od milovaného Stvořitele,
aby vysvobodit se mohli,
z bahna otroctví a temnoty.

Krok za krokem jsou vedeni
získávají své vědomí,
ovládací život předchozí
v sen vnucený se proměnil.

Více Světla získali
pravdu své situace prohlédli,
iluzorní názory
do odpadkového koše hodili.

Nezištná práce světelná
jistotu svobody dá,
dnes vidí výsledky snažení
na vlastní kůži ocení.

Každý člověk milý
MILOST získá v cíli,
hloubka poznání věnčí
správnost volby člověčí.

S láskou v srdci předal všem
Aštar Šeran svým srdcem.“

Planeta země živá je
nechce hrubovibrační energie,
lidskou zlobu, závist, mamon,
tyto ošklivé energie.

Ona harmonická vždycky je
jinak by nebyla příroda, kraje,
vše láskou svou udržuje
a lidstvu nevědomému pěje.

Čistou píseň, radostnou
najděte láskou konečnou,
lide zemský, toto plémě
na této přírodní scéně.

Vždyť tak málo stačí
lásku chytit a zažít,
proudy deště smyjí
lidskou bolest, hlouposti.

Proudy deště se valí
hukot vody v údolí,
dává lidem zprávu - sdělení
dlouho již nic nebude původní !

Lidská sídla voda zalije
pokles pevnin to provede,
většina lidí ve vodě skončí -
v temných světech zóny vymístění.

Voda hučí den co den
zemský mocný jasný živel,
každý rychle pochopí,
že jeho dny jsou sečteny.

Končí jeho zemská pouť
v proudech deště plavou,
všichni ti, co neslyšeli,
lásku a dobro zadupali.

Nyní ve světy temné jdou
tam na vlastní kůži prožijou
všechna zla a nepravdy
ze Země, co zde zanechali.

Podvodní svět souvztaží
s temnými světy bez lásky
tam každý volby provede
zda setrvat, či jít zpátky.

S láskou v srdci předal všem
Aštar Šeran z vesmírné stanice.“

Jaký záměr pro život sis vybral ?
Kam jdeš zemskou poutí ?
To jsou otázky, co sis pokládal,
a nyní chceš odpovědi !

Zrození tvému předcházely
statisíce životů lidských
na nesčetných planetách
v tělech mnoha, přerůzných.

V těchto liniích ses vyvíjel
prožitky vlastními zakusil,
miliony vztahů s jinými
lidmi či nelidmi.

Jde o různé světy
Pravé či v temnotě,
v Pravých ses učil lásku
v temných pak o životě.

Skrze temnotu život poznáváš
nevědomí předchází vědomí,
pak se ti vše skládá
do jedné ohromné mozaiky.

Životy jak korálky jsou
na niti – Duchu tvém,
vždy jiné fyzické reality
si krásně na nit navlečeš.

Ano, lásko, človíčku
rozsáhlé tvoření jsi zažíval,
proto postůj chviličku,
abys obraz pravdy dostal !

Dnes další cyklus končí
důležité pravdy se zjevují,
skládanka životů završí
tvé nekonečné poznání.

Z Domova tvého mluvíme
my, světelní Andělé,
VĚDOMÍ pravé otvírej
kdo a kde jsi, získávej.

Láskou čistou jako sníh
padlý právě na polích
ty vědomí své uchováš
hlubokým poznáním, završíš.

S radostí láskou věnčenou
předal Aštar láskou svou.“

Milujte se milí
a pravdu každému přejte,
v nitru činy mějte,
aby užitečné byly.

V harmonickém životě
pozitivním jednáním,
kroky vyciťujte
od Stvořitele s Anděly.

Někdo navíc obor má
jež si před zrozením vybral,
je na něj vybaven
milovaným Stvořitelem.

Léčitelství je oborem,
kde zdraví dáváte lidem,
láskou hojíte rány,
poučení jde životem.

Meditační obor má
lásku všem předávat,
také skladatelé, zpěváci
patří do meditační oblasti.

Teleinformace obor je
nejobtížnějším ze všech,
podporou lidem jest
kudy v bouři plout mořem.

Světelná práce dávaná
tomu, co pomoc vyhledá,
Anděly v Nebi je vedená,
aby byla účinná.

Ten, kdo cítí vedení
Stvořitelovo i Anděly
má kvalitní projekty
dodávané systémy pomoci.

Sám pak podle vedení
krok za krokem promění
svou pravdu, dobro a lásku
s Anděly, co oni jemu pomohli.

S láskou předal všem
Aštar Šeran svým srdcem.“

Ta ho unáší ve směru
do moře – v temné světy,
kdo neplave proti proudu
se jistě v moři utopí !

Existují známé hodnoty
vnitřní a vnější,
vnitřní jsou duchovní,
vnějšími falešné se třpytí !

Většina lidí na Zemi
VNĚJŠÍM LESKEM se řídí,
nezajímají je niternosti
Pravé duchovní hodnoty.

Malé množství srdcí
má duši v popředí,
ne slovy a tvářením,
ale hmatatelnými činy.

Vnější lesk se třepe
jako pověstné ZLATÉ TELE,
lidičky proudem unášené
temným ovládacím programem.

Ten, kdo ptá se
na vnitřní smysl věcí
stále žije v lásce
odpovědi chce přeci !

Ti, co je jim vše jasné
lásku pošlapali v životě,
programy z temnot předané
přijímají s potěchou v životě.

Na vnějšek život zaměřili
na nitro své zapomněli,
tanec rychlý ovládací
je pevně zcela uchopil !

Třepou se jak mouchy v síti
rytmus ovládačů přejali,
sami si jej oblíbili,
propast pod sebou nevidí !

Tetelí se svody temnot
loutkový svět – rytmus zemský,
přejali ze strojů temných
dávno přesně naprogramovaných.

Úsvit jedinců je blízko
proti proudu plavou,
dobrými plavci jsou
Světlo Domova je blízko !

S láskou v srdci předal jsem
Aštar Šeran svým srdcem.“

Každý výběr volí
zda loutky loutkové scény,
bude tančit v rytmu
řídícího stroje – datasystému.

Většina lidí mu podléhá
část pak péči vyžaduje,
individuálně programovaná
loutková tančící scéna !

Teprve zlomek lidí cítí
každý stý člověk žije,
život vnitřní - duchovní
mimo ovládací stroje !

Neustále odmítají
miliony předhozených programů,
z této loutkové scény
ještírků – dílo šílený.

Tanec loutek vrcholí
stále něco budují,
na své nitro se neptají
téměř vše naprogramovaný.

Všeho do času vždy je
loutková scéna se naklání,
propast temnot pod ní zeje
jednoho dne se tam utopí.

Tančí, tančí stále v rytmu
zprávy médií jim šveholí,
pseudopravdy omleté
jen ovládací programy.

Málo lidí drží se jen
mimo tento systém,
co pseudotvůrci zavedli
a nyní jej chtějí navštívit.

Různé vesmírné moci
pozorují bystře dění,
na této loutkové Zemi
se Stvořitelovým dovolením.

Zastav se milý človíčku,
nedělej NIC, chviličku,
tak se na chvíli dostaneš
z ovládání, jak chceš !

S láskou lidem předal jsem
Aštar Šeran svým srdcem.“

Jejich princip lásky a dobra
má vysoký stupeň,
neřídí se tím, co kdo říká
jsou však druhým příkladem.

V davu žijí lidé dobří
je jich zde jak šafránu,
cílem jejich je moudrost věků
ta, co v tolika životech nastřádali.

Dnes, kdy lidstvo na duchu upadá
důležitou funkci DOBRO má,
celý systém energií vyrovnává,
aby v rovnováze setrval.

Tak, jak zde sílí temné síly
milující lidé více sílí,
lásku, dobro, pravdu žijí
drží svět před zhroucením.

Každý se může projevit
zobrazit své silné stránky,
jestli jsou to malovánky,
to již nechme jen na nich.

Malují si malují
očarovaní lidé život svůj,
v programu ovládacím
v opaku lásky – STŮJ !

Denně cítím tento svět
co písně srdce neposlech,
tak jsou zde pomálu písně,
jež žijí milující lidé !

Drž se srdce ty vzácný
člověče zde na Zemi
drž svět tento nad vodou
zónou vymístění – temnotou.

Máš píseň lásky v hrudi
tu, o kterou většina nestojí,
máš poklad nitra skutečný
ten, jež druzí zahodili.

Dnes sílí tvé probuzení
na cestu Světla dávno si se dal,
což na to Temné síly ?
Zuří, ale stojí opodál.

Tak zde velký mráz
tvou láskou silnou roztává,
není, kdo by tě zastavil,
vždyť za to stojí žít !

S láskou předal lidem všem
Aštar Šeran svým srdcem.“

Zatímco druzí tvrdě spí
já se raduji s Přáteli,
dva dny jejich času obstojí
půlhodině na Zemi.

Na vesmírné stanici
Vesmírní lidé zářící,
svět svůj mají jiný
Božský, čistý – milující.

Tam milovat je dovoleno
koho chceš, milá dcero,
není tam žádné omezení
„to se nesmí, to se smí“.

Mám zde Přátel plno
krásných lidí andělských,
snaž se milá pozemská dcero,
abys již byla s námi.

Denně noční návštěvy
událost blízkou oznamují,
že již dlouho nebudu
mezi pozemskými lidmi.

Přechod návštěvníka blíží se
jak si zvolil před zrozením,
lásku pravou učí se,
tu, co nosí v hrudi.

Tak žije zde mnoho lidí,
jež se blíží k cíli,
pozemského poslání
pokračují na Nebi.

Nekonečný počet světů
v Nebi plném Andělů,
čeká milý na tebe
oslaví tvůj příchod v lásce.

Zemská pouť se završuje
básněmi poznává, pluje,
láska čistá cestu jistí
rok končí, spadané listí.

S láskou v srdci předal jsem
Aštar Šeran svým srdcem.“

Před spaním se snažíme
myšlenkou přání vyšleme,
setkat se s Přáteli
na vesmírné lodi.

Máme přání jediné
všichni stále společné,
setkat se s vesmírnými
zase tam radost žíti.

Tak se milí snažte,
ať se setkáme hladce,
v noci ve vašem spánku
těla přeneseme hladce.

Dávno tyto návštěvy
probíhají na zemi,
lidé, co lásku žijí
sdružují se s Anděly.

Ptaah s láskou předal všem
Láskou čistou, svým srdcem.

Paprsek Anděla pohladil
tvé srdíčko políbil,
den tvůj rozzářil
a radostně tě vyprovodil.

Jak cítím, Anděla
pohlazení líbezné,
líce moje pookřála
no to je úchvatné.

Jak vánek teplý poletuje
Anděl světla tě miluje,
má tě ve svém srdíčku,
jak miminko, človíčku !

Dnes Anděl mnou byl objeven
dnes krásný vzácný je den,
já nemám slov pro ten sen
být zaplaven láskou, Andělem.

Život je mnohem snazší
šťastnější a radostnější,
jak pírko vznáší se
Anděl i život v kráse.

Dál se dívám do srdce
do záře teplé, planouce,
Anděl přede mnou vznáší se
miluje stále, od srdce.

Proudy lásky mne ozařují
já také je mocně opětuji,
vždyť vím, co je to milovat
dávat, ne jenom přijímat !

Tak srdcem svým otevřeným
Anděla mocně zaplavuji,
je to šťastný okamžik
píseň lásky si snít.

S láskou předal srdcem svým
Ptaah, co miluje všechny.“

Píseň lásky ze srdce jde
jak koncert houslí pěje,
líbezný chór tisíců hlásků
ze srdce mého – lásku.

Dál lásku vyzařuji
lidi jak miminka zaplavuji,
nikdo ani nedutá
zážitek milý přijímá.

Mocným světlem tepla
dobra, pravdy vibrací,
srdcem mým duchovním
proudí ven do reality.

Cítím silné vibrace
lásky, tepla chvějí se
ve spojení s Anděly
našimi božími cherubíny.

Srdce svítí dokořán
láskou dobrotu dávám,
dnes a denně mám
lásku pro všechny bližní dát.

Víš, ten vzácný okamžik,
kdy láskou tě Světlo zaplaví,
Stvořiteli milovanému dík
to zažít je nádhera, světelný vír.

Všechny bloky v mých tělech
Světlem mocným praskají,
prací světelnou věnčím cele
život můj, vzácný.

Každý zažije jednou
revoluci srdce,
zásadní proměnou proletí
a život svůj zcela převrátí.

Tak miluji nitrem svým
pohledem vnitřním duchovním,
dobra a pravdy svých bližních,
jejich lásky a moudrosti.

S láskou v srdci předal všem
Aštar Šeran svým srdcem.

Stvořitel neustále vše láskou tvoří
každá bytost napájení má,
vysokými vibracemi lásky
moudrosti, pravdy a dobra.

Ze Stvořitele život pochází
ten, který všude cítíš,
z lásky vše uvinuto nití
myšlenek nejčistších Stvořitelových.

Tak, jak dobrý hospodář seje
Stvořitel písní lásky pěje,
má moudrost věků absolutní
a vždy zaručený výsledek.

On na čisté lásce staví
vše se k lásce navrací,
nic jiného On nebádá
no to je nádhera !

Miriády pravých bytostí
Andělů Jím stvořených,
Jemu v tvoření pomáhá
ó, jaká úžasná nádhera.

I tento svět je utkaný
z lásky čisté Stvořitelovy,
i když dočasu temní hospodaří
se Stvořitelovým dovolením.

Systém lidský Stvořitel nedal
i když láskou jej napájí dál,
má se v něm řádně vyjevit
jaké je jeho lásku popřít.

Na mnoha Pravých planetách
umístěných v Nebi,
láska, moudrost kvete dál
tak, jak Stvořitel dal jim.

Všude dýchá láska Boží,
krása Stvoření je nabíledni,
vidí to celý multivesmír
a každý Anděl přisvědčí.

S láskou v srdci předal jsem
Stvořitel Prvotní všeho a všech.“

Dlouho temný věk na Zemi byl
vyčerpal možnosti a nové urodil,
nyní se ze společnosti staré
Nová Země urodí.

Část lidstva si osvojila
láskyplné pozitivní přístupy,
aby se jednou osamostatnila
a zanechala staré osudy.

Novou Zemi tito lidé
tvoří již nyní na Zemi,
blíží se čas vzestupu - oddělení
od staré negativní společnosti.

Láska klíčem k vzestupu je
čistá jako padlý sníh,
toť možnost velká pro lidi je,
aby se konečně z pasti vysvobodili.

Dnes vidíš lidský kvas
stálý shon a bezduché budování,
to aby bylo pak co bourat
a na rozvalinách se urodí zrní.

S touto realitou mnoho jiných je
každá planeta je rozdělena v dimenze,
prolínají jedna druhou
jsou nezávislé stupně – VIBRACE.

Nová Země v páté dimenzi leží
zde na této zeměkouli,
připravena krásou přírodní
přijmout láskyplné lidi.

Tam nové společenství vykvete
založené již na tomto světě,
moc peněz a médií tam již nebude
skutečné štěstí se tam rozvine.

Snaž se milý človíčku,
abys součástí Nového věku se stal,
stačí jenom chviličku
vědomí lásky – MÁM.

S láskou v srdci předal všem
Aštar Šeran svým srdcem.“

Máš-li pocit osamění
věz, toť program druhé strany,
kolem sebe stále máš
milující Anděly.

Vysíláš-li lásku svou
ze srdíčka svého vinutou,
Andělé šťastní dělají
společnost milou ti.

Oni rádi milují
lidi, jako jsi ty,
stále blízko tebe jsou
Vesmírní bratři a sestry.

Tak se děje po všechny časy,
co věk věkem jest na Zemi,
stále za všech okolností
máš zde milující Anděly.

Ano, lásko zrozená na Zemi
to my vidíme, pomáháme ti,
velké srdce neseme ti
my Andělé Nebeští.

Tak milovat moc umíme,
že představit si to nemůžete,
zde, co se nosí v Nebi
Andělská láska, daná ti.

Zastavil‘s svůj čas zemský
srdcem svým otevřeným,
hráz programu temnot jsi dal
a teď postoupíš o kus dál.

Blíž k milovanému Stvořiteli,
tam, kde mocný jas a mír zní,
hudbu sfér tam Andělé pějí
myšlenkami, jejich nástroji.

Dnes človíčku milý
den zářivý jsi snil,
v srdci tvém se uvolnil
mocný žár lásky tě zaplavil.

S láskou v srdci předal všem
Aštar Šeran svým srdcem.“

V ňom je veľa lásky Božej,
čistej, krásnej, prenádhernej.
Ním sa dá precítiť všetko
milosť Božia je tam vždy.

Koľko kto má lásky v sebe ?
pýtam sa ja keď ich vidím.
Svoje srdce otvárame
lásku im ja posielam.

Pretože ja to tak cítim,
vnímam ich a rada mám,
Božím slovom požehnám
lásku svoju rozdávam.“

Oči kočičí velké jak kola dvě
upřeně upřímně hledí,
skrze mne dovnitř stále
svým pohledem mne sledují.

Je to kočka, kdo na mne hledí ?
Co na mne tak dlouho a pečlivě vidí ?
Ne, není, je to bytost z jiné planety,
co oči kočičí si zvolila, jako kamery.

Důkladně mne zkoumá,
každý detail vidí,
nic jí neuniká
bytosti z jiné planety.

Je-li člověk láskyplný
pozorovatel je Anděl lásky,
je-li člověk zlý,
pozorovatel je obdobný.

Anděl lásky na mne hledí
stále bez oka mžiknutí,
jeho pohled milující
přes kočičí kamery.

Lásko drahá, vše tu vidíme
nejen přes oči kočičí,
když chceme, tak se naladíme
na jakékoli lidské oči.

Každá bytost má
svoji specifickou frekvenci,
je to hračka jednoduchá
se na ni naladit.

Takto vidí Andělé
milující Vesmírní lidé
každé hnutí opatrovaných
zde, na této planetě Zemi.

Věz, že oči kočičí
mocnou sílu mají,
hledí přes ně bytosti
co tě se srdce milují.

S láskou v srdci předal všem
Aštar Šeran svým srdcem.“

Nikdo nás tu neruší
jen lesní zvířátka zdraví,
sojka, mlok, žába, sokol volají
jsme rádi, že jste tu s námi.

Náhle se před námi vlevo objeví
louka do nebe vybíhající,
úchvatně ze stran rámována
lesem zdravým – zelenou říší.

Nad loukou v dáli se zvedá
panorama lesem pokryté,
jak tobogán do nebe - scéna
toť pohled tam, úchvatné.

Nad loukou jménem Vokoliště
vesmírné lodě se vznášejí
barevnými světly pulzují
Vesmírní lidé nás častují.

Naše setkání v lásce mocné
pokračuje vyprávěním si,
povídáme v duchu o všem,
co jsme dosud zažili.

Vesmírní lidé – Přátelé naši,
láskou svou nás zaplavují,
známe se už dlouhé věky
nyní kontakty vrcholí.

V radosti a štěstí jim přejeme
šťastnou cestu harmonie,
šíří se lesem i srdcem naším
tak pohnutě nám slzy do očí vyrazí.

Láskou svou jsme ovinuli
všechny návštěvníky lesní louky,
louky, co do Nebes stoupá,
tam, kde Domov náš, naše touha.

Milí lidé, přeji vám
stejné zážitky, setkání,
s Vesmírnými milovanými Přáteli,
co nám Stvořitel milovaný dal.

S láskou předal srdcem svým
Aštar Šeran, lidem svým.“

Eóny dlouhé Stvořitel tvoří
rostlinnou a živočišnou říši,
toto vše se děje láskou tvořící
na pravé Zemi ve vnějším Nebi.

Tam harmonie a mír panuje
jenom rostlinky slouží zvířátkům,
jako prostředí a potrava užitek je
všem k radostnému rozkvětu.

Tak příroda vyvíjí se
na Pravé – nebeské Zemi,
té, která kolébkou života je
a lidstvo Pravé ubytuje.

Jednoho dne přímým nadělením
vědomí lidé se tam objeví,
tak jsou láskou Stvořitele počati,
aby sami s ním život tvořili.

Harmonická společnost sílí
tisíce let v tělech žijí,
s milovaným Stvořitelem pracují
na dalších úkolech životních.

Jednoho dne otázka položena byla
vědcem, co stále jen hloubá,
jaké by to bylo tvoření
s převrácenými duchovními principy.

Po generace sto milionů let
vědci na opacích lásky pracují,
bez spolupráce se Stvořitelem,
až do temnot všichni propadli.

Na Zemi pustou vymístěnou,
kde ani život nebyl,
jen odpad, mráz, tmu najdou
jako domov pseudotvůrci zvolí si.

Od té doby cestou v čase zpět
vracejí novou verzi vývoje,
do prvotního života vkládají
převrácené duchovní principy.

Pak po miliardách let
zkříží andělské geny a zvířecí,
nový druh existuje
zvířecí člověk – to jsi ty !

Ducha, duši do pouzder uložili,
aby s těly snadno manipulovali,
založili loutkovou scénu na Zemi
sedm milionů let trvající.

Taková je historie lidí
na této vymístěné Zemi,
z části původ pravý
si v půlce srdce uchovali.

Na takovémto snažení
se odpovědi objeví,
jaké je to tvořit s převrácenými
Božími duchovními principy.

Plnou odpovědí bude
plnost daného stavu,
negativitou čipy umocněnou
vše v nahotě vyjeví se.

Poskytnutím plné odpovědi
na tu podstatnou otázku,
budou vysvobozeny lapené děti,
z temných systémů do Domovů.

Nebe pravou vlastí je
pro všechny bytosti, co jich je,
pak odpadové vesmíry
budou Anděly pravými zabydleny.

Tak i černé vesmíry
nebudou již odpadovými koši,
stanou se z nich Domovy
Nebem bytostí Pravých, Stvořitelovy.

Snažte se lidé milí
láskou svět svůj přetvořit,
vítězství jednou bude naše
to Stvořitel vám dává, milovaní.

S láskou mocnou předal jsem
Stvořitel Prvotní všeho a všech.“

Je to vnitřní svět
ležící v duchovní dimenzi,
mimo tento přírodní
a navíc bezčasový.

Máš tam bratry, sestry
svou duchovní rodinu,
odešel jsi krátce již,
aby ses brzy navrátil.

Oni vidí tě a slyší
láskou svou podporují,
mají srdce s tvým
v neustálém spojení.

Zvolil jsi si poslání
na Zemi tak vzdálené,
mimo Domov být
pomoci bližním a zpět.

Tak pocházíš ze Světla
no to je nádhera.
zavést sem lásku, pravdu, mír,
aby se i druzí navrátili.

Domov duchovní volá
blíží se návrat, hola !
Hudba ti již zní,
ukonči poslání a sni.

Láskou v činech završíš
to, co sis před zrozením zvolil,
na co jsi se připravil
a nyní si jen vložil.

Bratry, sestry voláme
my, z Domovů duchovních,
práci světelnou završte
a vraťte se již Domů !

S láskou v srdci předal všem
Aštar Šeran svým srdcem.“

Jakmile nepočítáš zisk
a pomoc bližnímu jsi vtisk,
pak srdcem svým se řídíš
a u nás Doma tomu říkáme dávání.

Neočekáváš-li nic, než radost bližního,
činem svým pod Stvořitelovým vedením
pak srdcem svým se řídíš
a my Andělé tomu říkáme dávání.

Věnčíš-li láskou kroky životní,
cítíš-li, komu upřímnou radu dát,
pak srdcem svým se řídíš
a my Vesmírní to nazveme dávání.

Ty rozhod ses v lásce žít
dávno již nic nehromadíš,
a navíc prací světelnou život věnčíš
Přátelé vesmírní vidí dávání.

Když svůj um do práce vkládáš
a tu se ziskem neprodáváš,
pak srdcem svým se řídíš
a v tom my také vidíme dávání.

Poznal‘s-li, že život není v honění,
ale v harmonickém souznění,
pak srdcem svým se řídíš
a zase je na Zemi vidět dávání.

Vzpomeneš-li si na moudrost věků,
dáš-li víc, než mnoho otroků,
pak srdcem svým se řídíš
a Bratři a Sestry vesmírní to nazvou dávání.

Když nepodporuješ činy svými
jakékoli zlé a podlé činy,
pak srdcem svým se řídíš
Světlo Nebes opět vnímá dávání.

Když oči upřímné v dál hledí
srdcem si cestu svou osvítíš,
pak srdcem svým se řídíš
Stvořitel Prvotní v hrudi je dávání.

S láskou v srdci předal všem
Aštar Šeran svým srdcem.“

Slunce nad hlavou svítí
tak samozřejmě vidíš,
avšak je mnoho srdcí
co v pasti tmy zbloudily.

Tento život krátký
jak jepičí se jeví,
kam dál půjdeš milý,
až tuto Zemi opustíš ?

Na tom vždy záleží
jaký život volil sis,
zda vegetovat přál sis
či v aktivním dávání.

Hrají-li do rytmu píšťaly
taktovka ovládačů z hlubin,
ty můžeš provést změnu
a nehrát pod vnucenými pravidly.

Jak šachovnici ti život předkládají
ti, co z temnot věků volají,
sami v děrách temných skončili
a nyní i tebe by tam rádi dostali.

Ty nemáš jejich šachy hrát
od hry pekelné odejdi,
pak z dálky vše jen vnímat
a důrazně jim říct – nikdy !

nevěř ezoterikům, že to tak musí být,
jen program ovládací kolem tebe letí,
vlny, jež ty s chutí zahodíš,
a nos mezi očima jim nevěříš.

Obludná pyramida lží,
Babylon rafinovaně budovaný,
všude na tebe kolem vzhlíží
jen přelud pro tebe, nic víc.

Tys volbu změny provedl,
nechal‘s mimo svůj život pekelnou hru,
vycítil jsi a nitrem upřednostnil
život harmonický, co vede Domů.

Dávno nemáš z loutek strach,
těch, co tančí na drátkách,
milovat ses naučil a mít rád
a jdeš za voláním Domova.

S láskou v srdci předal všem
Aštar Šeran svým srdcem.“

Labyrint srdce – světlo věčné
tam cesta světla vede věčně
dovnitř znamená Domů
kudy‘s přišel na návštěvu.

Tóny Nebe zde uslyšíš
krajiny průsvitné mimo planety
Říše Boží nebeská,
to vše nosíš v hrudi.

Jen si to tak UVĚDOMIT,
vědomí Domova je koření,
poznání, jež člověka věnčí
od kolébky do smrti.

Dech lidský spojením
se ti s Nebem jeví,
vždyť život lidský
tak krátký se ti nadělil.

V jasu srdce zvíš,
že dávno jsi tu byl,
ne na této Zemi,
ale v tisících světech jiných.

V bezčasovosti dál cítíš
své budoucí domovy,
světy, které ještě navštívíš
ty, jež jsi si zvolil.

Stále vidíš vně,
ale také dovnitř,
Světlo mocné svítí ti
na cestu, abys nezbloudil.

Toulky tvými životy
poučení dá ti,
stačí jenom pochopit
napájení láskou Boží.

Vždy Světlo světel
moc pravá vesmírná,
dá ti v cestě pravý směr
kudy jít zpět do Domova.

S láskou v srdci předal jsem
Aštar Šeran všem lidem.“

Závěr roku se blíží
chladu předchází listí,
padající pod nohy ti
barevné, jak duše lidí.

Cyklus roční říká,
že lásku domova zima střídá,
zde na planetě Zemi,
jež podléhá svému vývoji.

Tak i v dnešní době
se lidské společenství barví,
uzavírá se cyklus
a následuje chlad zimy.

Tak na Zemi střídá
podoba tmy a světla,
aby každý zakusil
oba póly života.

Nic není tak snadné
jako vidět maně
střídání světla a tmy
a barvení lidí po volbách svých.

Tak píseň svou si pěj
ty, co na Zemi otisk svůj měj,
každého činu svého
co jsi učinil volbou svou.

Svítí Slunce do mraků
do černé tmy, věků,
předává celou barvu svoji
a mraky si ji pohltí.

Jak s duhou naloží ?
Toť otázka na věky.
Rozloží ji na součástky
nebo předá v netknutí ?

Tak i u pozemských lidí
cykly vývoje se střídají
nyní podzim nastolil,
vybarvené padající listí.

S láskou v srdci předal všem
Aštar Šeran svým srdcem.“

Lidský svět je velký
a také malý zároveň,
záleží na volbě řeky
co unáší tě jak sen.

Řekou proudy energií
různé druhy myslíme,
ty, co potkáváš kolem věky
tvář střídají, ale jsou stejné.

Hleď milý člověče chvíli
jaké energie sis přisvojil,
tu poznáš pravdu v cíli
tam, kde pravda se v nahotě odbarví.

Paprsky této lidské scény
jsou odrazem jejich,
jak se svým životem naložili
to vše se vždy vyjeví.

Kroky dětské vidíme
Ty, co Země pamatuje,
pak směr lidí označí
zda do díry či do výšin.

Denní rytmus spěje
k uzavření děje,
nastolení otázky
a jak život vybarví.

Nic se přece neschová
neexistuje náhoda,
láska láskou je
a černá je vždy temnota.

Nebe čisté nad hlavou
má ten, co vidí dálavou,
černé těžké mraky
tíží toho, kdo zbloudil.

Dál pluje Země tato
Vesmírem černým, jak zlato,
spirálou se pohyb jeví,
ze slunečního pohybu a otáček složený.

S láskou v srdci předal všem
Aštar Šeran svým srdcem.“