PSEUDOTVŮRCI VELICE PILNĚ PŘIPRAVUJÍ PLNOST NEGATIVNÍHO STAVU

Velký bratr nás sleduje

7.2.2008

Státní instituce vedou přes dvě stovky databází, obsahujících osobní data. Náš pohyb dokumentují tisíce kamer. Nedotknutelný prostor soukromí se kosmickou rychlostí zmenšuje a údaje o každém z nás mohou být zneužity.

"Stále vás sledovaly ty oči a obklopoval ten hlas. Ať člověk spal nebo bděl, pracoval nebo jedl, uvnitř nebo venku, ve vaně nebo v posteli - nebylo úniku. Nic nepatřilo člověku osobně, kromě několika kubických centimetrů uvnitř jeho lebky."

* 1984, George Orwell

Kdyby George Orwell procitl z věčného spánku, zděsil by se, na kolik se jeho fantazie stala součástí každodenního života. Autor antiutopického románu 1984 popisuje svět, v němž vládne totalitní režim, kde je cokoli, co je proti kolektivnímu myšlení Strany, krutě trestáno.

Dnes je díky moderním technologiím v kombinaci s rozpínavostí politiků každý z nás bedlivě pozorován. Státní úředníci sledují miliony informací o lidech a shromažďují je v různých registrech. Dokážou je ale ochránit před zneužitím?

Posledním, kdo se musel z případného zneužití dat zpovídat, byl ministr vnitra Ivan Langer. Jeho resort loni spustil síť kontaktních míst Czechpoint, která má zjednodušit komunikaci občanů s úřady. Opoziční poslankyně ČSSD Gabriela Kalábková však Langera obvinila z nedostatečné ochrany dat. K tomu, aby si někdo mohl opatřit výpis z některého rejstříku, stačí podle ní jen uživatelské jméno a heslo úředníka Czechpointu, třeba zaměstnance radnice. Langer nechal systém, díky němuž lze rychleji získat výpis z katastru nemovitostí a obchodního, živnostenského a trestního rejstříku, o uplynulém víkendu uzavřít a prověřit jeho bezpečnost. Zástupci resortu v pondělí bezpečnostní trhliny v systému odmítli. Nicméně Zdeněk Zajíček, náměstek ministra, uvedl, že nejlepší zabezpečení umožní elektronický občanský průkaz, který by chtělo ministerstvo zavést.

Český ministr v tom ale není zdaleka sám. Obdobné excesy se stávají politikům na celém světě. Ve Velké Británii třeba loni v listopadu rezignoval ředitel celní a berní služby poté, co jeho úřad poslal obyčejnou poštou jiné složce státní správy disky s osobními a bankovními údaji pětadvaceti milionů lidí - a balíček se ztratil.

Zjistí-li někdo náš PIN a číslo bankovní karty, můžeme si spočítat, že přijdeme o peníze. V případě ztráty osobních dat je však škoda méně hmatatelná, ale mnohdy nenapravitelná. Databáze soustřeďují rozmanité údaje a ty je možné různě využít.

NECH STOPU!

Každý chápe užitečnost elektronického obchodního rejstříku jako nosiče základní ekonomické informace o firmách. Vedle jmen společníků a členů statutárních orgánů se však objevují i rodná čísla, která slouží jako identifikátory řady dalších databází. "Ještě citlivějším údajem je adresa jejich bydliště. Pak je může kdokoliv obtěžovat i doma. V zahraničí v obdobných rejstřících používají jen byznys adresy," vysvětluje právník Martin Lukáš z advokátní kanceláře Weinhold Legal. Podle mluvčí resortu spravedlnosti Zuzany Kuncové ale každý může v okamžiku zápisu do rejstříku požádat o nepublikování adresy.

"Vadí nám i podpisové vzory zpřístupněné v digitalizovaných dokumentech ve Sbírce listin," stěžuje si náměstkyně Úřadu na ochranu osobních údajů Alena Kučerová. Spolu s adresou a rodným číslem jednatele má nacvičený podpis v rukách škůdce sílu rozbušky. Pak už stačí zjistit jen číslo účtu. Ekonom zná konkrétní příklad byznysmena, jemuž z bankovního účtu najednou zmizela pěkná suma. Zjistilo se, že ho vykradli přímo zaměstnanci banky.

I katastr nemovitostí je dobrou službou a jeho elektronická veřejná podoba slouží jen k odhalení vlastníka konkrétní nemovitosti. Těžko obhajitelné ale je, že kdokoliv může zjistit, jaké domy, parcely či pozemky kdo vlastní. "Jsme jednou z mála zemí, kde je katastr takto otevřen. Hodně nám vadí, že ve Sbírce listin jsou k dispozici doklady, z nichž lze vyčíst, jak kdo majetku nabyl. Je tam k dispozici třeba i celá závěť, která informuje o dalších věcech než jen o zděděných nemovitostech," komentuje situaci inspektor úřadu pro ochranu údajů Miloš Šnytr.

A přitom by stačilo tak málo - citlivé informace by měly být přístupné jen tomu, kdo prokáže právní zájem, a rejstříky by měly adresně evidovat každý dotaz.

ABSURDNÍ REJSTŘÍKY.

Z informací Úřadu pro ochranu osobních údajů vyplývá, že orgány veřejné správy vedou nejméně 239 databází, obsahujících osobní údaje. Nač stát tolik dat sleduje? "Pravomoci státu oslabují. Tento handicap si kompenzuje tím, že se jeho představitelé snaží získat větší přehled a posilují dohlížitelské kompetence. K těmto snahám se přidaly bezpečnostní hrozby a boj s terorismem," míní Filip Pospíšil z občanského sdružení Iuridicum Remedium, jež se věnuje ochraně lidských práv.

Mezi rejstříky jsou i takové vychytávky, jako je třeba informační systém potratů, Národní registr vrozených vad či evidence narozených cizinců. Například Národní registr rodiček shromažďuje data pro statistické účely, ale porodníci musí do výkazu vedle průběhu těhotenství a porodu uvádět rodné číslo maminky, její bydliště, rodinný stav, vzdělání. Uvažuje se prý i o zavedení rejstříku žadatelek o umělé oplodnění. "Počet registrů, které mohou obsahovat i osobní údaje, se bude dále zvyšovat. Zároveň se předpokládá i výměna databází vytvořených v členských státech EU k porovnání situace," uvedl šéf úřadu Igor Němec.

Teprve rok stará senátní komise na ochranu soukromí si vzala za cíl identifikovat nejkřiklavější případy a nastartovat příslušné legislativní změny. "Chceme analyzovat, které rejstříky jsou co do počtu osobních dat nejdramatičtější. A pak iniciovat jejich redukci," zdůrazňuje člen této komise Oldřich Kužílek.

Instituce často nehlava umísťují na internet i informace, jejichž zveřejnění nikomu nepomůže. A tak není například pro nikoho problém najít na portálu justice zprávu o tom, že jistá státní zástupkyně z menšího moravského města byla kárně stíhána kvůli opakovaným problémům s alkoholem. A že alkohol začala požívat v nadměrné míře poté, co v důsledku paradontózy téměř přišla o zuby. Problém je v tom, že ve spise byly uvedeny iniciály státní zástupkyně a obec, v níž žije, takže kdokoliv z místních snadno identifikoval, o koho jde.

INFORMACE V HORÁCH.

Údaje o občanech eviduje i každý zaměstnavatel, a ne všichni respektují povinnou mlčenlivost. Poslední novela zákona o ochraně osobních údajů, která platí již několik měsíců, proto zavádí k evidenci občanů povinnost monitorovat kdy, kdo a proč si vyžádal konkrétní informaci. Nový paragraf se týká nejen veřejných rejstříků, ale jakékoliv databáze, která obsahuje fakta osobního rázu.

"Data zaměstnanců využíváme zejména pro výpočet mzdy. Patří k nim kontaktní údaje, ale také například čísla bankovních účtů, počet dětí a další. Uchováváme je v elektronické podobě v našem informačním systému. Jeho zabezpečení je proto klíčové, " říká mluvčí společnosti Siemens Jan Kopecký.

Databázový systém, který využívají společnosti Siemens v celé Evropě, se fyzicky nachází ve Španělsku. Umístěním ve speciální budově v horách je zabezpečen proti přírodním vlivům, přísná pravidla chování zaměstnanců zase eliminují možnost chyby lidského faktoru. Kopecký dodal, že i k informacím v tištěné podobě mají přístup pouze odpovědní zaměstnanci a všechny jsou uchovávány pod zámkem: "Je třeba myslet i na zdánlivé maličkosti, jako jsou návštěvy, uklízečky či opraváři."

KONEC S OBÍHÁNÍM ÚŘADŮ.

Dosavadní možnosti sítě Czechpoint jsou zatím jen předzvěstí eGovernmentu, tedy elektronické komunikace lidí s úřady, založené na propojení několika centrálních evidencí. Cíl je chvályhodný: zjednoduší se byrokracie, elektronické dokumenty se zrovnoprávní s papírovými a občané nebudou muset kvůli jednomu povolení navštěvovat desítky úředníků. Namísto lidí budou mezi úřady obíhat samotná data. Měly by vzniknout čtyři registry: registr obyvatel, registr osob, registr práv a povinností a registr územní identifikace, adres nemovitostí.

Jenže právě v provázání databází státních institucí leží kámen úrazu. "Informace samy o sobě ještě nemusí být problém. Když se však pospojují, tak pak lze s lidmi poměrně hodně manipulovat," varuje Kužílek. A proto musí legislativa zajistit, jak v co největší míře zneužití dat zabránit.

Návrh zákona o eGovernmentu však prý moc záruk ochrany neposkytuje. "Bohužel zákon dostatečně neupravuje mechanismy, které by zabránily zneužívání dat," upozorňuje Dalibor Vermiřovský ze sdružení eStát, které již před třemi lety vypracovalo vlastní verzi zákona o eGovernmentu. Jeden úředník by se totiž z jednoho počítače mohl dostat k naprosto všem datům.

Ministerstvo vnitra by se mělo snažit o sofistikovaný přístupový systém, který jednak bude trvale zanechávat stopy po tazatelích a také zaručí, že se nikomu z úředníků nedostane obrazu v širší podobě, ale vždy jen výseku. A také musí být jasně dané, co se bude s informacemi po jejich stažení dít.

Resort námitky odmítá. "Při zpracování osobních údajů musí Ministerstvo vnitra dodržovat zákonná ustanovení, především obecnou úpravu ochrany osobních údajů. Dodržování povinností vyplývajících z tohoto zákona Ministerstvem vnitra je poměrně častým cílem kontrol Úřadu pro ochranu osobních údajů," ohradila se Hana Malá z tiskového odboru ministerstva.

"Obrazovka současně přijímala i vysílala. Každý zvuk, který Winston vydal a jenž byl hlasitější než velmi tiché šeptání, obrazovka zachycovala; a co víc, pokud zůstával v zorném poli kovové desky, bylo ho vidět a slyšet. Předpokládalo se, že každého sledují neustále."

1984, George Orwell

OPTICKÉ OKO VÁS VIDÍ.

Ještě dříve než nás budou moci státní chapadla dokonale lustrovat písmem, jsme stále více sledováni okem. Pod rouškou omezování pouliční kriminality se v Česku rozbujelo využívání městských kamerových systémů.

"V Praze lze sledovat dění na více než čtyřech stovkách kamer a jejich počet se dále zvyšuje. Plzeň hodlá do dvou let vybudovat digitální systém s až stovkou kamer. Tamní radní dokonce zamýšleli vysílat policisty v civilu vybavené miniaturními kamerami do restaurací," vypočítávají zástupci sdružení Iuridicum Remedium.

Přínosy kamer a jejich dopad na kriminalitu však nejsou dosud vyčísleny. "Chybějí jasně formulovaná kritéria, kdy lze kamery použít a jak získané informace analyzovat. Neexistují kontrolní mechanismy nakládání s kamerovým systémem, není určena rozumná lhůta pro uchovávání dat," kritizuje Kužílek.

Pak se může lehce stát, jako loni v létě v Plzni, že bezpečnostní kamera místo provozu na křižovatce monitorovala, co se odehrává v nedalekém bytě. Záběry přitom byly on-line ke stažení na internetu.

"Ministerstvo vnitra kritiku zpracování údajů z kamerových systémů považuje za neoprávněnou, neboť jsou jasně daná pravidla zpracování takto získaných údajů," zdůrazňuje mluvčí Malá.

Ještě spornější je úsekové sledování rychlosti, které je v sousedním Německu jakožto v rozporu s ústavou zakázáno. Kamera totiž hned na počátku zaznamená nejen auto, ale i obličej řidiče, a až pak sleduje, zda dodržuje předpisy. Rozpaky opět budí tytéž nezodpovězené otázky - jak se data ukládají, kdy a za jakých podmínek se obrázky slušných řidičů vymažou. Úseková měření rychlosti hodlá letos prověřit Úřad pro ochranu osobních údajů.

"Obrazovky tu samozřejmě nebyly, ale mohly tu být skryté mikrofony, kterými mohli zachytit a dešifrovat váš hlas."

1984, George Orwell

POZOR NA ODPOSLECHY.

Mimořádně znepokojivá byla v České republice i situace s nadužíváním odposlechů. Jejich počet kulminoval v roce 2004, kdy se uskutečnilo téměř deset tisíc odposlechů. Od té doby počet klesal, loni se zúžil o třicet procent, na pět a půl tisíce. Ministr vnitra Ivan Langer navrhl zpřísnění zákonných pravidel pro odposlouchávání. Policie prý již upravila interní předpisy, aby byly více chráněny osobní údaje před únikem. "Prudký vzestup odposlechů konvenoval s vládou Stanislava Grosse. Ivanu Langerovi se daří nasadit hydře ohlávku. Počet může ještě klesnout tak na dva tisíce ročně," konstatoval Kužílek.

Méně optimistický je však dle Kužílka i Pospíšila přístup k telekomunikačním údajům, tzn. informacím o tom, kdo s kým, kdy a jak často volal, případně mailoval. Policii umožňuje sledovat tyto údaje zákon o elektronických komunikacích z roku 2005. Z pohledu resortu vnitra přístup odpovídá pravidlům a nelze jej označit za volný. "Jde o působení na hranici prevence, jenže to by policie vůbec neměla dělat. Například v Německu zákon říká, že pro takový typ sledování musí existovat doložitelné skutečnosti, že určitý typ jednání by mohl nastat," upozorňuje Kužílek.

KDO JSI A CO KUPUJEŠ.

Pětku si loni vysloužily čipové karty. Například obyvatelé hlavního města mohou získat univerzální kartu Pražana, jež se dá zatím použít jako průkazka do Městské knihovny a k placení parkovného. V budoucnu má však nahradit i tramvajenku a permanentku do kin a divadel.

"Karty vydávané v pilotní fázi vykazují nedostatečně zabezpečení a obsahují zbytečné údaje. Jméno, datum narození a pohlaví. Hlavním problémem je, že služby dříve poskytované anonymně budou nyní spojené se jménem držitele karty. Firmy a instituce tak budou moci sledovat chování, případně pohyb zákazníků," rozhořčuje se Filip Pospíšil.

Pražský magistrát karty zpočátku hájil, později na nátlak sdružení Iuridicum Remedium ustoupil. V září náměstek primátora Rudolf Blažek oznámil, že hlavní město dočasně ustupuje od praxe ukládání osobních údajů na bezkontaktní čip na kartě Pražan.

Jenže nelze jen kritizovat establishment. Částečně si za informační nadbytek můžeme sami. Zřejmě pod tíhou zkušeností z uplynulých desetiletí či z pohodlnosti se pramálo staráme o to, co komu sdělíme, a jak bude s informací naloženo. "V ochraně osobních údajů hraje velkou roli i vůle občanů. Lidé jsou ochotni poskytnout maximum zpráv jakémukoliv pouličnímu tazateli," vysvětluje mluvčí resortu spravedlnosti Kuncová.

A tak se na Úřad pro ochranu osobních údajů často obracejí ti, kteří poskytli různým firmám, nejčastěji jsou to telekomunikační operátoři či banky, svá osobní data. A teď se diví, co jim to chodí za dopisy či jaké telefonáty přijímají. Při podpisu smlouvy si totiž nevšimli, že drobným písmem je uvedeno, že data budou užita pro marketingové aktivity celé obchodní či finanční skupiny nebo dokonce k užití třetím osobám. Tento dovětek také není dle názoru úřadu úplně košer.

S ČIPEM V HLAVĚ.

Zasahování státních institucí do soukromí je dle Privacy International stále větším problémem prakticky všude na světě. "Nedotknutelný prostor soukromé sféry se neustále zmenšuje," konstatoval ředitel organizace Simon Davies.

Celosvětová paranoia zesílila po teroristickém ataku na newyorská dvojčata v září 2001. Vláda Spojených států podrobně lustruje nejen podezřelé, ale každého, kdo chce zemi navštívit. Loni ministři zahraničních věcí EU posvětili novou podobu dohody mezi EU a USA o předávání údajů o pasažérech leteckého provozu. Americké úřady nyní mohou sledovat celkem 19 údajů o cestujících přes Atlantik. Databáze obsahují jejich jméno, adresu, telefon, údaje o kartách a platebních transakcích a někdy také informace o etnickém původu či zdravotním stavu, nebo o tom, jaké si pasažéři aerolinek objednali jídlo či zda platili odborářskou kartou. " Spojené státy navíc nejsou schopny vyvrátit podezření, že získané údaje kombinují s dalšími informacemi, ani že budou předávat shromážděná data ke zpracování do zemí s nízkým režimem ochrany osobních dat," zdůrazňuje Pospíšil.

Hráz proti pronikání terorismu si staví už i Japonsko. Stejně jako Spojené státy začalo loni v listopadu na hranicích odebírat otisky prstů cizincům a fotografovat je. I britským imigračním úředníkům přibude povinností. Budou zaznamenávat, jak návštěvníci jejich země zaplatili za jízdenku či letenku, jakou mají adresu na kreditce, jíž na to použili, kam hodlají jet a kudy, jakou mají e-mailovou adresu, a další zajímavé životopisné údaje. "Pevnost Británie" vyroste do roku 2014.

Nechceme-li tedy jednou skončit s čipem v uchu, musíme se za svá práva zasadit. A máme na to právní nárok vyplývající z Listiny základních práv a svobod.

Marcela Alföldi Šperkerová

Co o vás zjistí kdokoliv

- Obchodní rejstřík - vaše jméno, adresa, rodné číslo a ve Sbírce listin podpisový vzor

- Katastr nemovitostí - vaše jméno, co vlastníte za domy a pozemky, jak jste majetku nabyli a ze závěti vyčte, jestli vám babička odkázala zlaté šperky

Co o vás navíc vědí úředníci

- Národní registr rodiček - rodné číslo matky, její bydliště, rodinný stav a vzdělání

- Databáze telekomunikačních operátorů - policie může kdykoliv požádat o záznamy, kdy, s kým a jak často jste volali či mailovali

- Městské kamerové systémy - kde a kdy jste se pohybovali, případně jaké to máte v bytě

- Karta Pražana - jméno, datum narození, pohlaví

Rizika propojení databází

Pokud by po plánovaném propojení databází nebyla data řádně chráněna, tak jeden úředník lehce zjistí vaše

- jméno, rodné číslo

- adresu trvalou i přechodnou

- stav, počet dětí

- manželku, rodiče, další příbuzné

- výši sociálních dávek

- nemovitosti ve vlastnictví

- auto a jeho SPZ

- počet trestných bodů, účet pokut

- výpis z rejstříku trestů

- daňové přiznání

- podnikatelské aktivity

- příjem státních dotací

atd.

Co je Czechpoint

- Czechpoint - Český podací ověřovací informační národní terminál

- Síť kontaktních míst, která mají lidem zjednodušit komunikaci s úřady v roce 2007, poskytovala možnost výpisu z Katastru nemovitostí, Obchodního rejstříku a Živnostenského registru

- Od ledna 2008 je možné ještě požádat o výpis z Rejstříku trestů

- Czechpoint sídlí na obecních, městských a krajských úřadech a na magistrátech

Náramek pro devianty?

Velký bratr se v Německu rozpíná. Sousední Bavorsko uvažuje, že na odsouzené pachatele trestných činů se sexuálním motivem nasadí jako první ve Spolkové republice po jejich odchodu z vězení satelitní navigaci. "Cílem je, aby se například pedofilové nedostali do blízkosti rizikových zón, jako jsou školky," upřesnila pro Spiegel Online bavorská ministryně spravedlnosti Beate Merková. Technické detaily nejsou známé.

Jednou z variant by mohl být elektronický náramek s funkcí GPS. Při vstupu nositele této pomůcky do blízkosti dětského zařízení by přístroj prostřednictvím krátké textové zprávy vyvolal poplach na příslušných kontrolních místech. Jistou budoucnost už mají na jihu Německa "hlídací" kamery. Bavorský kabinet schválil minulý týden ustanovení, které upravuje zákon o ochraně dat a pravidla pro sledování pomocí videa a pro pořizování záznamů.

Pro nasazení kamer v Bavorsku bude platit, že na nahrávání na veřejných místech musí upozorňovat vývěsky. Záznamy a z nich vyhotovené podklady mají být nejpozději do dvou měsíců od data pořízení vymazány, pokud nebudou dále sloužit k trestnímu stíhání za spáchaný zločin.

7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: