PSEUDOTVŮRCI VELICE PILNĚ PŘIPRAVUJÍ PLNOST NEGATIVNÍHO STAVU

Ani po deseti letech není
Mezinárodní kosmická stanice hotová

27.01.2008

Dokončení stanice výrazně zkomplikovala havárie raketoplánu Columbia v únoru 2003, po které Američané zastavili další lety těchto kosmických plavidel a stanice se tak stala úplně závislou na zásobovaná z ruské strany

Výstavba Mezinárodní kosmické stanice (ISS) spolykala už desítky miliard dolarů, k jejímu dokončení ale vede ještě dlouhá cesta. Na oběžné dráze kolem Země se zatím vznáší zhruba polovina z plánované stanice a představitelé amerického i ruského kosmického programu doufají, že se celé dílo podaří dokončit do roku 2010. Na budování stanice se vedle Ruska a Spojených států podílí i řada dalších zemí. Mezivládní dohodu o vybudování a provozování ISS podepsali představitelé ze 14 států před deseti lety, 29. ledna 1998.

V té době už dosluhovala původně sovětská orbitální stanice Mir a žádná z kosmických velmocí se nechystala vyslat do vesmíru vlastní objekt tohoto druhu. Plány na podobnou stanici sice Američané i Rusové už od 80. let připravovali, po konci studené války ale nakonec dali přednost spolupráci - ta byla koneckonců výhodnější i finančně. Současná ISS navazuje na stanici, kterou chtěly vybudovat různé západní země spolu s USA, v roce 1993 se pak přidalo Rusko. Projekt Freedom se pak přejmenoval na Alpha, aby nakonec skončil u lapidární Mezinárodní kosmické stanice.

Definitivní přípravy začaly v druhé polovině 90. let, kdy se naplno rozjela rusko-americká spolupráce. Během této etapy se zkoušelo například spojení mezi raketoplánem a Mirem nebo spolupráce mezinárodních posádek. Vlastní stavba stanice začala koncem roku 1998, když raketa Proton vynesla na oběžnou dráhu první modul, ruskou Zarju (Úsvit). Kvůli tehdejším hospodářským problémům kosmického výzkumu v Rusku zaplatili jeho výrobu Američané, modul je přišel na více než 200 milionů dolarů.

První posádka se na ISS usídlila koncem roku 2000

I přes americkou finanční injekci se ale vyslání první části budoucí ISS zdrželo zhruba o rok a časový skluz provází výstavbu stanice dodnes - i když má různé příčiny. Jako druhý se na palubě raketoplánu Endeavour do vesmíru dostal americký modul Unity (Jednota). Až v druhé polovině roku 2000 se ale stala ISS obyvatelnou, když se k ní připojila obytná část Zvezda (Hvězda). První tříčlenná posádka se na ISS usídlila začátkem listopadu 2000, tvořili ji dva Rusové a jeden Američan.

Už krátce nato ale na rozestavěnou stanici dopadla úsporná opatření americké strany. Američané nepostavili několik modulů včetně obytné sekce, díky které měla ISS poskytnou dostatek prostoru posádce tvořené šesti či dokonce sedmi astronauty. Dnes nabízí stanice prostor pro tříčlennou osádku, což ale omezuje výzkumné programy. Během spojení ISS s ruskou kosmickou lodí či raketoplánem je sice na komplexu více lidí, astronauti se ale v té době z velké části věnují opravám a rozšiřovaní stanice.

Havárie raketoplánu Columbia zkomplikovala situaci

Dokončení stanice výrazně zkomplikovala havárie raketoplánu Columbia v únoru 2003, po které Američané zastavili další lety těchto kosmických plavidel a stanice se tak stala úplně závislou na zásobovaná z ruské strany. Protože nové díly stanice vynášely právě raketoplány, zastavilo se zároveň i rozšiřování ISS - a navíc se omezily stálé posádky ze tří na dva členy. Definitivně tak padl termín dokončení stanice, plánovaný po mnoha odkladech na rok roce 2006.

Raketoplány se do služby vrátily až před rokem a půl - kromě dokončování ISS ale už nejsou vysílány na jiné mise. Životnost amerických plavidel navíc skončí v roce 2010 a plány stanice byly dále redukovány. Zmizel japonský modul s centrifugou a nová sluneční elektrárna, kterou mělo dodat Rusko. Budování stanice ale pokračuje za několik dní má odstartovat k ISS raketoplán Atlantis s evropskou laboratoří Columbus.

ISS je s plánovanými 400 tunami a 1000 metry krychlovými objemu největším objektem, který kdy člověk do vesmíru dopravil - byť po částech. Zatím je stanice zhruba poloviční, už tak se ale téměř vyrovnala sovětskému Miru. Rekordman mezi obývanými tělesy se ve vesmíru ocitl v roce 1986 a zanikl v atmosféře o 15 let později. Nebyl ale prvním - SSSR vyslal první stanici Saljut už v dubnu 1971, Američané reagovali Skylabem o dva roky později. A přes problémy, které výstavbu ISS provázejí, chce vlastní orbitální stanici vybudovat i stále ambicióznější Čína. "Malá dvacetitunová vesmírná dílna" by podle představ šéfů čínského kosmického programu měla kroužit kolem Země v roce 2020.

7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: