PSEUDOTVŮRCI VELICE PILNĚ PŘIPRAVUJÍ PLNOST NEGATIVNÍHO STAVU

Fenomén jménem Čína:
Kapitál pod vládou komunismu

25.01.2008

Čína roste rekordním tempem a přispívá tak ke globálnímu růstu nejvíce ze všech států. Zrození komunistického draka ale umožnil soukromý kapitál.

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o 11,4 procenta, což je nejrychlejší tempo za posledních 13 let. Ekonomika nejlidnatější země světa vykazuje dvouciferný růst už pátým rokem v řadě. Vláda si stanovila cíl, aby se růst hrubého domácího produktu dlouhodobě pohyboval kolem osmi procent. V průběhu loňského roku ale původní prognózy zpřesňovala a postupně byla nucena připustit, že růst HDP opět přesáhne hranici deseti procent.

Čínský ekonomický růst za posledních 30 let nemá v rámci velkých ekonomik podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla obdobu. "Země se stala největším producentem a zároveň i spotřebitelem oceli na světě. V roce 2008 pravděpodobně předhoní Německo a získá titul největšího exportéra světa. Až do této doby to bylo hlavně o exportní kvantitě. Brzy ale vtrhne na americký a evropský trh i asijská kvalita," uvedl pro server iHNed.cz.

Tak vysoký růst si ale Čína zřejmě dlouho neudrží. "Do budoucna vidím rizika, i když ne příliš významná, mírného zpomalení. Inflační spirála se začíná rozjíždět více, než kdo očekával. Je to také důsledek fixního měnového kurzu. Čína si tak dováží inflaci nákupem surovin ze zahraničí. Navíc roste domácí poptávka. Na druhou stranu má Čína možnost růst dvouciferným tempem i přes možný pokles hospodářství v USA," uvedl pro server iHNed.cz analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Komunistický drak a ekonomické reformy

Komunisté pod vedením Mao-Ce-tunga se ujali moci nad Čínou po občanské válce v roce 1949. Po převzetí moci začaly být v zemi uplatňovány zásady po vzoru Sovětského svazu. Na konci padesátých let komunisté vyhlásili takzvaný Velký skok vpřed, který měl přiblížit Čínu Západu. V rámci něj se například začal rozvíjet průmysl na vesnicích. Důsledkem byl hladomor a následně smrt 30 milionů lidí.

Ke skutečným reformám došlo v Číně v sedmdesátých letech, kdy tajemník strany Teng Siao-Pching odstranil mnoho prvků plánovaného hospodářství a umožnil vycestovat studentům do zahraničí. "Když jsem kdysi studoval finance v Londýně měl jsem za spolužáka jednoho Číňana. Když sem se na stejný ročník přijel podívat před měsícem bylo na dvacet studentů Číňanů pět," uvedl pro server iHNed.cz své zkušenosti Aleš Michl.

Symbolem kapitalismu se staly v Číně takzvané Zvláštní ekonomické zóny (SEZ), pro které platil volnější režim zejména v oblasti investic. První takovou zónou se stal Shenzen, bývalý rybářská vesnice. Tento ekonomický experiment, i díky blízkosti k Hong Kongu, vytvořil z této vesnice velkoměsto západního střihu. Spolu s další SEZ, městem Šanghaj, se tak staly obrazem hospodářského úspěchu Číny.

Ochrana zahraničních investic pomáhá i zbytku Číny. "Za úspěchem stojí exportní kapacity zahraničních investorů, kteří tam nacházejí relativně dobré podnikatelské prostředí. Pomáhá tomu i fixní kurz čínského jüanu, který teď není sice úplně fixní, ale stále je udržován na relativně stabilní úrovni," tvrdí analytik Jan Bureš. "Čínu netrápí pseudoregulace zaváděné pod souslovím globální oteplování. Sází na jadernou energii, podporu domácí podnikání," uvádí zase analytik Aleš Michl.

Ne každý má z růstu prospěch

Pokud bychom to nehodnotili čistě ekonomicky, ale trochu morálně, tak v zásadě zahraniční investor, když přijde do Číny, má jistotu, že na určitém místě má určitý počet pracovníků. Ti se mu nebudou bouřit ani odborově organizovat, má zaručenou určitou dodávku energií, a i nižší standardy v oblasti životního prostředí. Není tam tolik zájmových skupin, kteří by na zlepšení těchto podmínek tlačili," říká Bureš.

Rozdíly v životní úrovni jsou nejvíce patrné při pohledu na rozdíly mezi městy a vesnicemi. Spolu se Zimbabwe existují v Číně největší rozdíly v kupní síle městského a vesnického obyvatelstva. Lidé z měst si tak za své mzdy mohou pořídit až třikrát více zboží než Číňané žijící mimo ně. Podle Michla se i stávající vysoké tempo růstu cen odráží nejvíce na vesnicích.

Budoucnost?

Nelze očekávat, že čínská ekonomika bude těžit z nízkých mezd a fixního jüanu donekonečna. "Jak země bohatne, a dohání vyspělejší ekonomiky, tak se cenová i mzdová úroveň bude přibližovat. Do jaké míry závisí na institucionálních podmínkách, jak se vyjednává o mzdách a podobně. Nicméně Číně bude ještě nějakou dobu trvat, než úplně ztratí cenovou konkurenceschopnost," tvrdí Bureš.

"Na druhou stranu tam bude muset docházet k posunu ke kvalitě. Myslím si, že je to běh na dlouhou trať. Bude to souviset například i s větším důrazem na zaměstnanost," řekl dále Bureš. Vývoj standardů práce bude ale záviset podle Bureše na politickém vývoji. "Závisí to na tom, jestli si čínští pracovníci na vládnoucí komunistické straně vymohou zlepšení pracovních podmínek. Zatím jsem spíše skeptický," dodal.

7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: