OČISTNÉ PROCESY SÍLÍ - PLANETA ZEMĚ SE OČIŠŤUJE OD HRUBOVIBRAČNÍCH ENERGIÍ

Důkazy o globálním oteplování jsou nezpochybnitelné

02.02.2007

Závěr prvního globálního vědeckého zhodnocení světového klimatu za posledních šest let zní, že oceány a ledovce vykazují nezpochybnitelné známky celkového oteplování klimatu na Zemi.

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) dále konstatuje, že pokrok, jehož bylo dosaženo na poli modelování chování klimatu a analýzy měřených dat, poskytuje vědcům velmi vysokou míru jistoty (90 procent) v chápání toho, jak činnost člověka ovlivňuje oteplování světa. Míra přesvědčení je tudíž mnohem vyšší než tomu bylo v roce 2001, kdy IPCC vydal svou první významnou zprávu o globálním oteplování.

Vliv činnosti člověka zjevný

Zpráva, kterou dnes IPCC dnes zveřejnil v Paříži, potvrzuje, že výrazně vyšší koncentrace tzv. skleníkových plynů (oxid uhličitý – CO2, metan – CH4 a oxid dusný – N2O) od roku 1750 jsou výsledkem činnosti člověka.

Míra oteplení by pravděpodobně byla ještě vyšší, pokud by vliv skleníkových plynů nebyl vyvažován emisemi jiných znečištění (např. aerosoly). Zde hraje roli především jejich schopnost odrážet část slunečního záření zpět do vesmíru.

Tři roky zkoumání

Zpráva IPCC je výsledkem tříletého zkoumání nejnovějších vědeckých poznatků z celého světa. Podle toho je svět na cestě k teplejšímu podnebí a extrémnějším výkyvům teplot. To bude mít za následek vlny veder, změnu charakteru proudění vzduchu, ještě více sucha v suchých oblastech, a naopak podstatně více srážek v jiných regionech. Bude docházet k úbytku ledovců a následkem toho i ke zvyšování hladiny moří a oceánů. Zpráva poprvé přináší i důkazy o tom, že ledový příkrov v Antarktidě a Grónsku ztrácí na své síle a již přispívá ke zvyšování hladiny moří.

„Zpráva IPCC přináší nejdůslednější a nejúplnější přehled současného výzkumu klimatu. Posunuje a v mnoha případech odstraňuje nejistoty, které jsme měli ještě v roce 2001,“ říká Michel Jarraud, generální tajemník Světové meteorologické organizace (WMO). „Zcela zásadní roli sehrávají národní meteorologické a hydrologické ústavy, protože přesné pozorování a měření počasí a klimatu jsou klíčem ke kvalitnějšímu výzkumu v této oblasti.“

„Závěry jsou varovné. Ti, kdo mají rozhodovací pravomoci, mají ale nyní k dispozici nejnovější údaje a měli by být schopni lépe reagovat. Jak rychle bude díky tání ledovců stoupat hladina oceánů zatím nevíme. Podle zprávy IPCC je ale nezpochybnitelné, že se hladiny moří během příštích století zvedat budou. Není již tedy otázkou zda, ale kdy a jak moc,“ varuje šéf WMO Michel Jarraud.

Výkonný ředitel Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Achim Steiner poznamenal, že „v každodenním životě reagujeme na všechny možné podněty, které mohou ovlivnit život našich dětí. Ty jsou ale většinou méně pravděpodobné, než změna klimatu.“ Právě UNEP společně s WMO v roce 1988 ustavil Mezivládní panel pro změnu klimatu.

Fakta ze zprávy panelu IPCC

Pokud koncentrace skleníkových plynů v atmosféře dosáhne dvojnásobné výše úrovně před průmyslovou revolucí, dojde pravděpodobně k průměrnému oteplení přibližně o 3°C (2 – 4,5°C). Koncentrace emisí skleníkových plynů 650 ppm by pravděpodobně vedla k oteplení o 3,6°C. Při úrovni 750 ppm o 4,3°C, 1 000 ppm o 5,5°C a 1 200 ppm o 6,3°C. Úroveň koncentrace skleníkových plynů v budoucnosti je těžké předurčit. Bude záležet na ekonomickém růstu, zavádění nových technologií, politik a přístupů i na dalších faktorech.
Za posledních sto let se teplota na Zemi zvýšila přibližně o 0,74°C (1906 – 2005). Zpráva z roku 2001 uváděla údaj nižší, 0,6°C. Důvodem byla zejména série po sobě jdoucích velmi teplých roků. Jedenáct z posledních dvanácti let bylo mezi 12 nejteplejšími roky v dějinách měření od roku 1850. V příštích dvou desetiletích se předpokládá zvýšení průměrné teploty vždy o 0,2°C.
Úroveň hladiny moří a oceánů se vlivem tání ledovců do konce tohoto století zvýší přinejlepším o 28 – 58 cm (v roce 2001 se odhadovalo 9 – 88 cm). Nedá se ovšem vyloučit ani zvýšení o celý jeden metr.
Ledů bude ubývat v Antarktické i Arktické oblasti. V Arktické oblasti lze očekávat, že na konci 21. století již nebude celoroční vrstva ledu, pokud se emise skleníkových plynů dostanou na vyšší úroveň z očekávaného spektra vývoje. Objem ledu v Severním ledovém oceánu se již od roku 1978 snižuje rychlostí přibližně 2,7% za deset let.
Pokrývka sněhu klesá ve všech regionech světa. Maximální rozsah zmrzlé půdu v období zima-jaro se v druhé polovině 20. století na severní polokouli snížil o 7%. Hranice dne, kdy na severní polokouli zamrzají řeky a jezera se za posledních 150 let posunuje přibližně o 5,8 dne za sto let. Den tání za stejné časové období naopak přichází o 6,5 dne dříve.
Je "velmi pravděpodobné", že směrem k pólům bude přibývat srážek a zároveň "pravděpodobné", že srážky budou ubývat v subtropických oblastech. Takový vývoj jsme již pozorovali v průběhu 20. století.
Je "velmi pravděpodobné", že nárůst extrémně vysokých teplot a vlny veder budou pokračovat. Od sedmdesátých let minulého století se zvýšila délka i intenzita suchých období, zejména v tropických a subtropických oblastech. Oblasti Sahelu, Středomoří, jižní Afriky a části jižní Asie jsou sušší už z průběhu 20. století.
Objem skleníkových plynů zdaleka přesáhl hodnoty z preindustriální doby. Koncentrace kysličníku uhličitého stouply z 280 ppm v preindustriálním období na 379 ppm v roce 2005. Koncentrace metanu s zvýšily ze 715 ppb na 1 774 ppb v roce 2005.
Zpráva panelu IPCC odpovídá i na řadu otázek, za kterými ještě nedávno zůstával jen otazník. Teploty spodní atmosféry měřené ze satelitů se shodují s údaji z pozemních stanic. Otázkou stále zůstává, jakou roli sehrávají mraky, ledovce a ledové příkrovy, oceány, odlesňování a jiné změny na povrchu Země. Jistou odpověď neznáme ani na spojitost mezi klimatem a biochemickými pochody.
Zpráva IPCC není založena na novém výzkumu. Jejím úkolem bylo zpracovat existující vědecké, technické a socio-ekonomické zdroje z oblasti změny klimatu a vydat je v podobě, která bude využitelná v politickém rozhodování. Dříve zpracované zprávy IPCC hrály důležitou roli v procesu přijetí Rámcové úmluvy OSN změnách klimatu a Kjótského protokolu.

Zpráva pracovní skupiny I byla dokončena ve spolupráci s vládami států. Je veřejně dostupná na internetu na adrese www.ipcc.ch. Celá zpráva IPCC bude publikována pod titulem „Climate Change 2007: The Physical Science Basis“ vydavatelstvím Cambridge University Press.

Na vypracování zprávy IPCC se podílelo na 600 autorů ze 40 zemí světa. Spolupracovalo i 620 odborných a vládních recenzentů. Souhrn zprávy byl před zveřejněním podrobně posouzen zástupci 113 národních vlád.

Zpráva pracovní skupiny II, která se zabývá následky změny klimatu a přizpůsobování se jí, bude zveřejněna 6. dubna v Bruselu. Pracovní skupina III, která se věnuje otázce zmírňování následků změny klimatu, představí svou zprávu v Bangkoku 4. května. Spojená zpráva bude předložena ke schválení ve španělské Valencii 16. listopadu. Výsledný report IPCC bude tedy nakonec čtyřsvazkový. Předchozí zprávy panelu byly publikovány v letech 1990, 1995 a 2001.

Kontakty

UNEP:
Michael Williams at +41-79-409-1528 or michael.williams@unep.ch;
Robert Bisset at +33-6-2272-5842 or robert.bisset@unep.org;
Nick Nuttall, UNEP Spokesperson, at +254-2-623084 or nick.nuttall@unep.org.

WMO:
Mark Oliver, Press Officer, at +41-22-730-8417 or moliver@wmo.int;
Carine Richard Van-Maele, Chief of Communications and Public Affairs, at +41 22 730-8315 or cvanmaele@wmo.int.

Odkazy k tématu:
Šéf UNEP: Chovejme se jako zodpovědní správci planety
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC)
Program OSN pro životní prostředí (UNEP)
Světová meteorologická organizace (WMO)

7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: