OČISTNÉ PROCESY SÍLÍ - PLANETA ZEMĚ SE OČIŠŤUJE OD HRUBOVIBRAČNÍCH ENERGIÍ

Nový údaj o přírodě: Zase vymírají ptáci

Čejka, jeden z nejvíce ohrožených ptáků

11.12.2006

Praha - Od roku 1982 se snížily počty ptáků v zemědělsky obdělávané krajině o třetinu.

Toto varování dostala vláda, když tento týden otevřela novou zprávu, která hodnotí, jak se v Česku plní podmínky trvale udržitelného rozvoje.

Před válkou žilo v tehdejším Československu na šest milionů koroptve polní, přičemž většina sídlila na české straně hranice. Teď se jejich počet odhaduje na maximálně 45 tisíc.

Podobné je to i s dříve běžnou čejkou chocholatou, ptákem velkým zhruba jako koroptev. Za posledních pětadvacet let se jeho počet snížil o více než devadesát procent, takže se z čejky stal jeden z nejvíce ohrožených skupin.

Ubývání ptáků však zdaleka není problémem minulosti. Ve zmíněné zprávě o udržitelném rozvoji se konstatuje, že počátkem 90. let sice začalo těchto živočichů přibývat, avšak po roce 1996 zase křivka nabrala opačný směr.

Hnojiv přibývá, opeřenců ubývá
Pavel Marhoul ze státní Agentury ochrany přírody a krajiny si pokles ptačí populace v posledních letech vysvětluje tím, že v zemědělství se po radikálním propadu na počátku devadesátých let znovu začalo více využívat chemických hnojiv a prostředků na ochranu plodin.

To potvrzuje i zpráva o udržitelném rozvoji. "Jistá souvislost by mohla být nalezena mezi poklesem ptačích populací v zemědělské krajině a používáním hnojiv a pesticidů, jejichž spotřeba až na mírné kolísání vykazuje trvalý pozvolný růst," konstatuje se v dokumentu.

Zatímco v roce 1991 se na jeden haktar spotřebovalo 65 kilogramů minirálních hnojiv, vloni to bylo bezmála 93 kilogramů a v roce 2004 dokonce více než 99 kilogramů.

Podle zprávy se zatím naopak vůbec neprojevil nárůst ekologického zemědělství. "A to přesto, že se výměra šetrně obhospodařované půdy zvýšila od roku 1997 více než patnáctkrát," uvádí zpráva, která zároveň dodádá: "Stále však jde jen o zhruba šest procent zemědělské půdy.

Ornitologové: Neopakujme stejné chyby
Největší světová nevládní organizace na ochranu ptáků BirdLife International varovala před tím, aby nové členské státy Evropské unie neopakovaly stejné chyby jako staří členové.

"Všechny staré členské státy zničily zemědělskou intenzifikací a opouštěním od tradičních způsobů hospodaření své přírodní bohatství," řekl Marcus Gilleard, britský expert spolupracující s touto mezinárodní organizací.

Podle Gillearda je nyní důležité, aby nové členské země dokázaly využít zemědělské dotace z Bruselu, aniž by neohrozily budoucnost ptactva. V letech 2007 až 2013 deset nových členských zemí z programů rozvoje venkova desítky miliard euro.

"Zdá se, že mnoho členských zemí se rozhodlo pro ty tituly, které budou pouze snadným zdrojem příjmu pro zemědělce bez významnějšího přínosu v ochraně přírody," řekl Ariel Brunner, koordinátor zemědělské politiky v BirdLife International.

Podle Václava Zámečníka z České společnosti ornitologické patří Česko spolu se Slovenskem k zemím, které dávají na ochranu přírody a zachování přírodní rozmanitosti nejvíce. Přesto ani zde není situace ideální.

"Především na orné půdě nemohou nynější opatření významněji přispět ke zvratu současného úbytku dříve běžných ptačích druhů, jakým je například koroptev polní," řekl Zámečník.

Lesních ptáků mírně přibývá
Na rozdíl od ptactva žijícího na zemědělských plochách lesních druhů ptáků v Česku mírně přibývá.

"Ve srovnání s ptačími druhy zemědělské krajiny nejsou příčiny příznivého trendu této skupiny tak zřejmé," konstatuje se ve zprávě o udržitelném rozvoji.

Pavel Marhoul z Agentury ochrany krajiny a přírody to vysvětluje tím, že se postupně rozrůstají listnaté a křovinaté porosty.

"Krajina zcela jednoznačně zarůstá. Různým lesním pěvcům to vyhovuje a zvyšuje se i jejich stav," řekl Aktuálně.cz Marhoul.

Ani vzrůstající počet lesních ptáků ovšem nemůže vyrovnat úbytek zemědělského ptactva, takže oproti roku 1982 poklesl počet všech šestašedesáti sledovaných ptačích druhů přibližně o patnáct procent.

U ptačího indexu je minus
Počty volně žijícího ptactva patří k jednomu z 35 ekologických, ekonomických a sociálních indikátorů, na kterých se ukazuje, jestli se Česko přibližuje, nebo naopak vzdaluje od cílů, které se stanovila vláda ve Strategii udržitelného rozvoje.

V kapitole "Index běžných druhů volně žijících ptáků" je znaménko minus, což znamená, že se republika od stanového cíle vzdaluje: šedesát šest sledovaných volně žijících ptačích druhů totiž celkově ubývá.

Stejné znaménko mínus je u dalších sedmi indikátorů, zpráva například kritizuje, že výdaje na ochranu životního prostředí jsou stále nízké.

Zdaleka nejvíce indikátorů - například energetická náročnost, emise skleníkových plynů, očekávaná délka života nebo podíl energie z obnovitelných zdrojů - patří do střední kategorie, tedy že se sledovaná oblast nepřibližuje, ani nevzdaluje od určeného cíle.

Pouze pět ze 35 indikátorů má znaménko plus. Zpráva pozitivně hodnotí například to, že se daří zvyšovat HDP anebo že přibývá polí a luk, kde se hospodaří podle zásah ekologického zemědělství.

7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: