PSEUDOTVŮRCI VELICE PILNĚ PŘIPRAVUJÍ PLNOST NEGATIVNÍHO STAVU

Kdo se o nás postará ve stáří? Přístroje

Senzory v podprsence nebo v pásu kolem hrudníku sledují srdeční činnost.
Hodí se sportovcům i lidem s nemocným srdcem.

5.2.2007

Bath - Nelákavá, ale reálná představa: za čas už nepůjde, aby o staré lidi pečovali zase lidé. Nastoupí technika.

Podíl starších lidí se v evropské populaci zvyšuje. Evropské komise dokonce předpokládá, že v roce 2050 by už v zemích Unie mohlo žít 40 procent obyvatel starších než 65 let. Někteří budou zcela svěží, jiní se neobejdou bez pomoci.

Pečovatelů bude málo
Pravděpodobnost, že se potřebným budou moci celodenně věnovat jejich příbuzní, bude ještě nižší než dnes. Ekonomicky aktivní lidé budou odvádět vysoké daně a vysoká důchodová pojištění. Nebude tedy jednoduché dlouhodobě někoho uvolnit na starost o rodiče a uživit jej ze zbývajících výplat v rodině.

Obdobně se odborní pečovatelé budou muset věnovat vyšším počtům klientů a individuální péče bude stále nedostupnější.

Ať se to tedy komu líbí nebo nelíbí, zřejmě nezbude než využít sice neosobních, ale účinných technických prostředků. Jak by mohly vypadat?

Nemocné hlídá domácnost
Ukázkově vybavenou domácnost představili výzkumníci z ústavu lékařské techniky univerzity v anglickém Bathu. Je určena pro lidi trpící demencí, kterou způsobuje například Alzheimerova choroba nebo je důsledkem kornatění tepen.

Demencí spojenou s věkem trpí asi pět procent lidí starších 65 let a dvacet procent osob starších 85 let.

Angličtí výzkumníci vyšli z toho, že pacientovi je nejlépe doma, kde by měl zůstat, jak dlouho to jen jde. A vnitřní vybavení domácnosti mu v tom pomáhá.

Když například otevírá vchodové dveře v dobu, která k tomu není určená, vestavěný reproduktor jej nabádá, aby se vrátil zpět a nikam nechodil. Nahrávku může namluvit některý člen pacientovy rodiny.

Pokud navzdory výzvě pacient odchází z domu, řídicí systém upozorní (třeba automatickým telefonátem nebo textovou zprávou na mobil) osobu, která má za nemocného odpovědnost.

Jestliže nemocný vstane v noci a rozsvítí si, světla se po čase začnou sama ztlumovat, aby pacienta nenápadně přiměla k návratu do postele. Uživatel si je však může zase rozsvítit, když je potřebuje.

V případě, že se však pohybuje v noci po tmavém domě, řídicí program rozsvítí světla v jeho okolí, aby do něčeho nenarazil a neublížil si. Současně jej nahraný hlas z reproduktoru vyzývá, aby se vrátil do postele.

Čidla v lůžku poznají, že pacient si už lehl, a řídicí program pozhasíná rozsvícená světla po domě.

Pozor na vodu a na sporák
Jestliže obyvatel domu nechá puštěný vodovodní kohoutek a odejde, voda sama přestane téct.

Když po odnesení hrnce nikdo nevypne rozpálenou plotýnku, nahraný hlas připomene, že sporák je nutné vypínat. Když ani na dvě výzvy uživatel bytu nereaguje, sporák se vypne sám.

Pokud čidlo v kuchyni zaregistruje kouř, řídicí program vypne sporák a upozorní například určeného souseda nebo hasiče.

"Naše technické doplňky umožňují pacientovi, aby mohl žít ve vlastní domácnosti a nebyl tolik závislý na pomoci zvenčí," uvedl v tiskové zprávě profesor Roger Orpwood, ředitel výzkumného centra v Bathu.

"Snažíme se, aby přístroje člověka obtěžovaly co nejméně," doplnil pro Aktuálně.cz mluvčí bathské univerzity Andrew McLaughlin.

Kontroluje podlaha i podprsenka
Na vývoji obdobně zaměřené techniky pro pacienty pracují i další vědci.

Například finská firma Messet vyvíjí podlahu, která by měla z otřesů a tlaků poznat, nejen kde obyvatel chodí a zda neleží na zemi, ale dokonce sledovat tep a rytmus dechu. Může tedy upozornit, že něco není v pořádku.

Další vymožeností jsou náramky, podprsenky nebo opasky, které neustále měří srdeční činnost či tep. Na jejich vývoji se podílí řada výzkumných ústavů a firem, zatím se spíše experimentálně ověřují.

Londýnská vysoká škola Imperial College společně s firmami Toumaz a Oracle vyvíjí hodně specifickou náplast. Osahuje mikrojehly, jež odebírají krev pacienta, a senzory, které ji vyhodnotí. V budoucnu by výzkumníci chtěli náplast propojit s malou inzulínovou pumpou, která by dodávala pod kůži přesně určené dávky inzulínu.

Hlídač i na toaletě
Jinou kontrolní metodu zvolil ve svém experimentálním systému Intel. Využívá radioidentifikačních čipů (RFID). Ty jsou vmontovány do zubních kartáčků nebo dokonce prkýnek na toaletě. Poznají, zda staří lidé, žijící osamoceně, dbají na hygienu. Vyhodnocující počítač pak upozorní příbuzné, kdy už je nutné zajistit větší péči zvenčí.

Představa mechanického kontrolora na záchodě působí hodně nepříjemně. Ale Brad Needham z Intelu na kritiku ochránců práva na soukromí reagoval: "Měli byste raději čip na záchodovém sedátku, nebo jinou osobu, která je v koupelně s vámi?"

7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: