OČISTNÉ PROCESY SÍLÍ - PLANETA ZEMĚ SE OČIŠŤUJE OD HRUBOVIBRAČNÍCH ENERGIÍ
Globální oteplování: Otázky a odpovědi
11.12.2005
Co to je globální oteplování?
Jde o změnu průměrné roční teploty na zeměkouli. Ta se za posledních 200 let zvýšila: v průměru stoupla o 0,9 stupně Celsia
a oteplování se zrychluje.
Co je hlavní příčinou globálního oteplování?
Oxid uhličitý a další skleníkové plyny (metan, oxid dusný, hydrogenované fluorovodíky, polyfluorovodíky a fluorid sírový),
které způsobují takzvaný skleníkový efekt.
Co je to skleníkový efekt?
Jev, kdy se plyny hromadí ve spodních vrstvách stratosféry a jejich vrstva propouští sluneční paprsky k Zemi, avšak zadržuje
dlouhovlnné tepelné záření vyzařované ze Země. Tím se postupně otepluje ovzduší kolem Země (troposféra), což může vést k
oteplování klimatu a jeho změnám.
Jaký může mít další oteplování planety vliv na život?
Kvůli tání ledovců se zvyšuje hladina oceánů o desítky centimetrů za století, proto některým přímořským oblastem a
ostrovům hrozí zatopení. Lidé se budou stěhovat do vnitrozemí.
Existují dohody týkající se omezování skleníkových plynů?
V červnu 1992 v Riu de Janeiro byla podepsána první konvence: vlády nezávazně přislíbily stabilizovat produkci škodlivých emisí
do roku 2000 na úrovni roku 1990. Kjótský protokol, na kterém se dohodli zástupci 159 zemí na Summitu OSN o změnách klimatu v japonském Kjótu v prosinci 1997, pak jako první právní závazek měl směřovat ke snížení těchto emisí.
Co je cílem Kjótského protokolu?
Cílem protokolu, který vstoupil v platnost 16. února 2005, je snížit v letech 2008 až 2012 celkové světové emise oxidu
uhličitého a dalších skleníkových plynů o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Podle některých expertů je ale toto
snížení pro stabilizaci klimatu zcela nedostatečné. Signatáři protokolu se nyní na konferenci v Montrealu shodli, že budou
jednat o jeho prodloužení, ale bez přesnějšího časového rámce.
Které země odmítly Kjótský protokol?
Spojené státy a Austrálie jsou největšími průmyslovými zeměmi, které jej neratifikovaly. Podle nich protokol nutí k
omezování emisí pouze vyspělé státy, poškodil by ekonomiku a globální oteplování vinou emisí není věrohodně vědecky prokázáno. USA by se měly nyní do diskuze o globálním oteplování zapojit.
Kterých zemí se Kjótský protokol netýká?
Z povinnosti snižovat emise jsou vyjmuty rozvojové státy. Jejich celkový objem emisí ale zřejmě již kolem roku 2010 převáží
množství produkované 39 vyspělými zeměmi, jichž se protokol týká. Jen Čína produkuje 15 procent celkových emisí. V Montrealu se začalo řešit, o kolik budou snižovat emise i rozvojové země.
Jak se daří státům snižovat emise?
Řada států produkci emisí ještě zvýšilo v porovnání s rokem 1990. K největším hříšníkům patří Španělsko a Portugalsko, naopak
státy bývalého východního bloku svůj podíl výrazně snížily (ČR o 24,2 procenta v roce 2003). Některé země ovšem splní své závazky, i když emise nesníží, nebo i zvýší (Norsko či Island).
Jaké jsou mechanismy vedoucí k dosažení snížení emisí?
EU letos spustila trh s emisemi. Členské země si stanovily limit emisí CO2, které smí v daném období vypustit do ovzduší. V
tomto limitu vydají povolenky znečišťovatelům, zahrnutým do plánu. Firmy, které překročí limit, musí za dodatečné emise
nakoupit volné povolenky, nebo zaplatí pokutu. Naopak podniky, které limit nevyčerpají, budou moci povolenky na burze prodat.
Jsou i další možnosti, jak plnit závazky protokolu?
Vyspělý stát má možnost v rozvojových zemích financovat projekty, které by přispívaly k redukci emisí. Schopnost pohlcovat uhlík z atmosféry mají především lesy, ale i půda či oceány.
7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: