PSEUDOTVŮRCI VELICE PILNĚ PŘIPRAVUJÍ PLNOST NEGATIVNÍHO STAVU
Evropě se nelíbí, že CIA hlídá platby
Sledování důvěrných údajů vyvolalo v řadě zemí Evropy pohoršení. I část poslanců Evropského parlamentu to považuje za nezákonné a požaduje, aby Evropská unie zahájila vlastní vyšetřování.
Praha/Brusel, 4. 7. 2006
Češi, kteří v minulých letech posílali peníze do USA nebo z této země domů, se mohli nevědomky ocitnout pod drobnohledem CIA. Americká Ústřední zpravodajská služba v rámci boje s terorismem již pět let tajně sleduje milióny finančních transakcí. Snaží se přes ně vypátrat potenciální zdroje Al-Káidy i teroristy samotné.
Američané měli prostřednictvím celosvětového systému Swift přístup k osobním údajům o odesílateli, příjemci, výši posílané částky i k doprovodným textům.
Sledování důvěrných údajů vyvolalo v řadě zemí Evropy pohoršení. I část poslanců Evropského parlamentu to považuje za nezákonné a požaduje, aby Evropská unie zahájila vlastní vyšetřování. Již zítra by měli poslanci vyslechnout vysvětlující prohlášení Evropské komise.
Navíc se prokázalo, že i společnost Western Union zpožďovala či blokovala některé podezřelé platby, a to například jen proto, že příjemce či odesílatel měli arabská jména.
"Copak je teď každý Mohammed terorista?" stěžuje si Pákistánec Qadir Khan, kterému Western Union znemožnila poslat peníze bratrovi Mohammedovi na operaci oka.
Sledovaný systém Swift sdružuje ve 205 zemích téměř osm tisíc bank, a to včetně všech českých. Prostřednictvím systému se každý den po světě převede zhruba pět biliónů eur. Zprávu o přístupu CIA do systému zveřejnil koncem června americký list The New York Times. Společnost Swift již potvrdila, že informace předávala na příkaz americké vlády od roku 2001.
Evropské vlády tvrdí, že o tom dosud nevěděly. Stejně hovoří i všechny české banky. "Pokud Swift umožnil monitorování určitých operací, učinil tak bez našeho vědomí," říká například Kristýna Havligerová z České spořitelny.
Když koncem června zveřejnil americký list The New York Times informaci, že USA mají přes belgickou společnost SWIFT již pět let přístup k tajným informacím o přeshraničních platbách z celého světa, nikdo z evropských politiků se nepřiznal, že by o tom věděl. Nejistota kolem případu však narůstá.
Například belgická národní banka přiznala, že o předávání dat za účelem sledování teroristů věděla, ale že to neoznámila vládě. Podle místních médií však banka letos v dubnu "neformálně" informovala o sledování převodů ministra financí Didiera Reynderse.
O spolupráci společnosti SWIFT a CIA věděla i Evropská centrální banka a národní banky zemí skupiny G10, která sdružuje jedenáct vyspělých států světa (vedle Belgie i Británii, Francii, Itálii, Japonsko, Kanadu, Německo, Nizozemsko, Švédsko, Švýcarsko a USA).
Proti předávání utajených dat do USA se okamžitě zvedl odpor zastánců lidských práv. Případ navíc vyplul na světlo v době, kdy čtrnáct evropských zemí, včetně Česka, zároveň čelí kritice, že vědomě spolupracovaly s CIA při převozech lidí podezřelých z terorismu z Evropy. Řada organizací a politiků proto kritizuje Evropskou unii i USA, že ve společném tažení proti terorismu obětovaly občanské svobody a práva.
Belgický premiér Guy Verhofstadt okamžitě nařídil vyšetřování případu s podezřením, že předávání údajů o transakcích bez povolení soudu zřejmě odporuje místním zákonům o ochraně soukromí a osobních údajů.
Stále však není jasné, zda SWIFT skutečně evropské zákony porušoval. Vedle Belgie má totiž firma pobočky i v USA. A pokud údaje mířily do rukou CIA z amerického území a nikoli z Evropy, bylo by vše legální.
Spojené státy se navíc hájí, že jim přístup k finančním tokům významně pomohl při pátrání po teroristech. Americký ministr financí John Snow popsal tajný program jako "nezbytný nástroj" v boji proti terorismu. "Tyto finanční toky, ke kterým máme přístup, nelžou. Je za nimi příběh. A pokud tyto toky dovedně sledujeme, vedou nás k teroristům samým," řekl Snow.
7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: