PSEUDOTVŮRCI VELICE PILNĚ PŘIPRAVUJÍ PLNOST NEGATIVNÍHO STAVU
Technika - Moderní domácnost:Nákupy bez front a bez virů?
5.4.2006
S čárovým kódem se ve svém životě potkal snad každý z nás. Pokladní v supermarketu či magistra v lékárně jen (v ideálním případě jednou) přejede výrobkem před čtečkou čárového kódu a naše účtenka se hned rozroste o několik desítek korun. Nešlo by to snadněji?
Jako každý vynález, i čárový kód má svůj příběh a historii. Ta jeho začíná hned několikrát. Ve své diplomové práci se jistý Wallace Flint zamýšlel nad automatizací nákupu v obchodě. Zákazník měl pomocí děr na kupónu označit svůj nákup. Stroj, zpracovávající tyto kupóny potom automaticky ze skladu vybral odpovídající zboží a pásovým dopravníkem jej měl doručit čekajícímu zákazníkovi. Vzhledem k finanční náročnosti se ovšem tento projekt nikdy nerealizoval.
V roce 1949 Bernard Silver a Norman Joseph Woodland zažádali o registraci patentu, který vedl k vzniku čárového kódu tak, jak jej známe dnes. V supermarketu se ovšem čárový kód poprvé objevil až v roce 1974. 26. června v 8.01 ráno pomocí čárového kódu zakoupen první výrobek na světě- balení žvýkaček Wrigley.
RFID (Radio Frequency Identification) je technologie, založená na bezdrátovém přenosu dat. Identifikačních čipů, využívajících této technologie, je několik druhů. Liší se přenosovými frekvencemi, způsobem napájení nebo svou funkcí (lze je jen číst, nebo do nich i zapisovat). Na tyto čipy se vměstná více informací, než dokáže pojmout dnešní čárový kód. To vše za relativně nízké ceny nicméně stále vyšší než čárové kódy.
Proč se tedy RFID stává masivně prosazovanou technologií? Důvod tkví právě v bezdrátovém přenosu dat. Můžete namítnout, že čárový kód se načítá také bezdrátově. Ano ovšem s jedním důležitým rozdílem. S čárovým kódem musí čtečka přijít do přímého styku, jistě si pamatujete na všudypřítomný červený paprsek u pokladen v supermarketu. RFID čtečka zvládne svou práci i bez přímé viditelnosti, je omezena pouze vzdáleností.
Jakou nám tedy výrobci RFID čipů slibují budoucnost? Jen si to představte:
Vcházíte do supermarketu, naplníte svůj vozík zbožím, a přijíždíte k pokladně. Nemusíte se příliš rozmýšlet nad výběrem té s nejkratší frontou, fronty téměř neexistují. Pokladna s vestavěnou čtečkou RFID čipů zná obsah vašeho košíku dříve, než u ní zastavíte. Zboží není třeba vykládat z košíku. Pokladní vám vychází vstříc a podává vám účet. Platíte a odcházíte domů. Vkládáte zboží do skříní a lednic. Ty, vybavené taktéž RFID čtečkami, si okamžitě registrují vámi vložené zboží, aby dokázaly vyhodnotit, které zboží je již po datu minimální trvanlivosti. Na takové vás ihned dokáží upozornit.
Ještě větší výhody přinese tato technologie do velkoskladů. Inventura v takovémto skladu je pomocí čteček záležitostí několika minut. Logistické procesy jsou tímto přístupem velmi zjednodušeny a zefektivněny. Pokud pomineme možnosti, které tato technologie přináší "zlatým českým ručičkám", jistě si dovedete představit, jaké možnosti tato technologie otevírá a nakolik by mohla zefektivnit některé procesy.
Nové cesty se otvírají také supermarketům. Možná jste si v zahraničí v supermarketech všimli malých LCD displejů na místě, vyhrazeném pro cenovky zboží. Pokud se informační systém supermarketu propojí s obojím, umožňuje nevídané věci- změny cen na základě denní poptávky, dostupnosti zboží na skladě, aktivaci slev pro zboží, blížící se ke konci doby minimální trvanlivosti to vše bez zásahu lidské ruky.
Problémů je stále mnoho, čipy, komunikující na výrazně delší vzdálenost (až stovky metrů), jsou samozřejmě výrazně dražší. Vyplatí se proto pouze u výrobků s vyšší cenou. Laciné čipy umí komunikovat na vzdálenost několika centimetrů až metrů. Celá technologie vyžaduje na počátku výrazné finanční investice, které jsou téměř vyloučeny u malých obchodníků.
V současné době se objevil další faktor, se kterým se při vývoji RFID nepočítalo- ukazuje se, že není tak silně propracována bezpečnost. Při přenášení dat z RFID čipů do informačních systémů skladů nebo supermarketů může dojít k napadení těchto systémů a případnému narušení jejich funkce.
Organizace, zabývající se výzkumem a výrobou těchto čipů, se brání nařčením před údajnou napadnutelností čipů. Nicméně v Amsterdamu se již zformovala skupina výzkumníků, poukazující na problémy této technologie.
Tato snaha není namířena proti technologii RFID a nemůže její nástup seriózně ohrozit. Spíše poukazuje na možnosti zneužití a zároveň naznačuje, jak se jim bránit. Je tedy jen otázkou času, kdy se technologie masově rozšíří a začneme ji potkávat nejen v obřích skladech a výrobních halách, ale v každodenním životě. Třeba se právě na vás jednoho dne vaše lednička obrátí, pomrkávaje spiklenecky svými kontrolkami, oznamujíc, že to dva týdny staré, zkažené maso je vlastně absolutně čerstvé.
7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: