Projekt Galileo je evropskou odpovědí na americký vojenský systém satelitní navigace GPS. Již za čtyři roky by měl svým uživatelům prozradit na centimetr přesně jejich polohu kdekoli na zeměkouli.
Satelitní navigace je dnes již neodmyslitelným pomocníkem pilotů i námořních kapitánů. Signály z amerických družic pomáhají řidičům, zemědělcům i stavebním inženýrům. Jejich využití proniká i do soukromého života. Souřadnice GPS jsou součástí navigačních systémů v osobních automobilech a běžným doplňkem turistických map. Relativně levné džípíesky lze využít k táborovým hrám nebo si jejich pomocí můžete zjistit vzdálenost k další golfové jamce. V poslední době zaznamenává Evropa skutečný boom náramkových přístrojů GPS pro každodenní použití.
VOJENSKÉ ZAČÁTKY
USA začaly budovat systém satelitní navigace v roce 1978. Tehdy měl sloužit výhradně vojenským potřebám jako naváděcí komplex pro rakety, bombardéry a vojenská plavidla. Dnes zajišťuje pokrytí naší planety signálem GPS čtyřiadvacet satelitů. Jejich údaje jsou od roku 1993 přístupné všem zájemcům. Má to ovšem háček. USA mohou kdykoli civilní využití GPS zastavit nebo alespoň úmyslně snížit jeho přesnost, aby zabránily zneužití teroristy.
EVROPSKÝ SYSTÉM
Právě závislost na USA byla hlavním impulsem pro rozvoj nového evropského systému satelitní navigace. Druhým, neméně důležitým motivem jsou ekonomická hlediska. Trh s navigačními technologiemi vykazuje trvalý růst a jen v prvních čtyřech letech po zavedení evropského systému se počítá s obratem 19 miliard eur. Národohospodářský efekt by měl podle odhadu Evropské komise do roku 2020 dosáhnout hodnoty 74 miliardy eur. Současně by mohlo vzniknout až 100 000 nových pracovních míst. Evropa si však musí pospíšit a uvést svůj systém do provozu dřív, než Američané vyrukují s vylepšenou technologií GPS III plánovanou na rok 2012.
GALILEO
Projekt Evropské unie a Evropské vesmírné agentury ESA byl zahájen v roce 1994 a dostal jméno Galileo (nezaměňovat s americkoevropskou sondou Galileo, která nedávno ukončila svou misi k Jupiteru). V roce 2008 by kolem Země mělo kroužit třicet evropských satelitů ve výšce 23 616 metrů. Budou se pohybovat ve čtrnáctihodinovém rytmu po třech různých drahách v úhlu 56 stupňů k rovníku. Jejich zvýšený počet (o šest více než u GPS) má zajistit plné pokrytí každého místa na Zemi. Obvykle budou nad obzorem uživatele alespoň čtyři satelity, v některých případech dokonce šest nebo osm a přesnost zaměření se bude udávat v centimetrech. Každý ze satelitů bude vážit 700 kilogramů a bude opatřen solárními panely o výkonu 1500 wattů. Důležitou součástí vybavení jsou vysoce přesné atomové hodiny, které budou vysílat pravidelné signály. Signály od různých satelitů se k příjemci dostanou z odlišných vzdáleností a tedy s odlišným zpožděním (každých třicet centimetrů znamená jednu nanosekundu, tedy jednu miliardtinu sekundy). Z rozdílu vzdáleností lze vypočíst polohu daného místa.
Přesný chod hodin ve všech satelitech bude hlídat třicet pozemních stanic rozmístěných po celé zeměkouli. Odtud bude také možné vysílat korekční signál, pokud se některé hodiny budou zpožďovat nebo předcházet. Náklady na pozemní kontrolu a údržbu systému Galileo se odhadují na 220 milionů eur ročně. V tom jsou zahrnuty i náklady na výměnu jednotlivých satelitů, jejichž životnost má být patnáct let.
OVĚŘOVACÍ FÁZE
Prostředky vynaložené na běžnou údržbu jsou pouhým zlomkem celkových nákladů, které se mají vyšplhat na 3,5 miliardy eur. Z toho 1,1 miliardy připadá na ověřovací fázi projektu neboli IOV (In Orbit Verification). Během ní se má do konce roku 2006 prokázat, že celý systém skutečně dokáže to, co se od něj očekává. IOV předpokládá vypuštění pěti satelitů pomocí evropské rakety Ariane a ruského Sojuzu. První z nich s názvem GSTB V2 se již montuje v bavorském Ottobrunnu nedaleko Mnichova. Bude stát 73 miliony eur a podílejí se na něm členové mezinárodního koncernu EADS-Astrium. Další satelit v hodnotě 27 milionů vznikne v příštím roce v britské firmě Surrey Satellite Technology a odstartuje z ruského Bajkonuru. Úkolem těchto průkopníků bude vyzkoušet vysílání na přidělených frekvencích. Současně se počítá s dohotovením části pozemní infrastruktury a zahájením zkušebního provozu.
DRUHÁ FÁZE
V druhé fázi FOC (Full Operational Capacity) se počítá do roku 2008 s plným rozvinutím projektu. Z částky 2,4 miliardy eur potřebné v této etapě dodá dvě třetiny průmysl, zbytek pokryjí příjmy od daňových poplatníků. Na projektu se budou podílet nejen státy Evropské unie, ale také Indie s 350 miliony a Čína s 240 miliony eur. O zapojení uvažují též Japonsko, Jižní Korea, Austrálie, Brazílie a Rusko. Ruská armáda má sice k dispozici vlastní satelitní systém GLONASS, ale podle odborníků je méně spolehlivý a především výrazně zastaralý.
HLEDÁ SE PROVOZOVATEL
V jednání o výběru provozovatele jsou zatím tři průmyslová konsorcia. Návratnost ohromné investice předpokládá úspěšné komerční využívání systému. Počítá se s příjmy od železnic, pošt, lodní přepravy a zasilatelských firem, které mohou prostřednictvím zakódovaných signálů využívat zvláštní služby na objednávku. Jde například o sledování zásilek pomocí čipů u vagonové a kontejnerové přepravy nebo o získávání meteorologických údajů v námořní dopravě. Zdrojem příjmů budou i licence na čipy, které umožní masovou výrobu navigačních zařízení pro komerční i soukromou potřebu. VLASTNOSTI SIGNÁLU
Vysílaný signál má být oproti GPS mnohem silnější a jeho příjem by měl být možný i v uzavřených místnostech a v mělce uložených silničních tunelech. Vedle otevřeného signálu (OS) budou satelity vysílat také signál PRS (Public Regulated Service) pro armádu, policii a další státní orgány. Tento signál bude zvlášť silný a zakódovaný a bude chráněn před rušením a zneužitím neoprávněnými osobami.
Podle odhadů bude za deset let využívat služeb systému Galileo 1,5 miliardy osob. Rostoucí podíl bude mít především soukromé využívání, například prostřednictvím náramkových přijímačů. Jinou možností je zabudování satelitního čipu do mobilních telefonů. Pozvání na schůzku tak může mít již v blízké budoucnosti poněkud neobvyklou formulaci, například: „Sejdeme se na 52° 20’ 40’’ s. š. a 4° 33’ 22’’ v. d.“ Jen romantičtí staromilci si budou dávat sraz u pomníku, u kašny nebo u radnice. Mobil se satelitní navigací umožní širší nabídku cílených služeb, například programy kin s přehledem volných vstupenek nebo menu nejbližších restaurací v okolí místa, kde se právě nacházíte.
ZTRÁTA SOUKROMÍ?
Prostřednictvím čipů se můžeme kdykoli dozvědět, kde se nacházíme. Věc má ovšem i druhou stránku. Stejným způsobem bude možné sledovat každý náš krok. Již dnes se takto využívají satelitní čipy při sledování odsouzených na vycházce. Někteří ropní šejchové mají voperované čipy, které lokalizují jejich pozici pro případ únosu. Orwellova vize dokonalé kontroly jednotlivců státem se tak o další krok přibližuje skutečnosti.
***
Raketa Ariane-5 dokáže vynést na oběžnou dráhu osm satelitů najednou. Počítačová simulace ukazuje postupné rozvinutí slunečních panelů navigačního satelitu (zdola nahoru).
30 navigačních satelitů systému Galileo bude rozmístěno na třech oběžných drahách kolem Země. To na rozdíl od amerických satelitů GPS umožní pokrytí celého povrchu naší planety včetně severní části severní polokoule.
Při vynášení evropských navigačních satelitů se počítá i s ruskými raketami Sojuz.
Navigační systémy pomáhají automobilistům při průjezdu velkými městy.
V budoucnu lze navigační systém napojit například na takovýto minidisplej v brýlích.
Při pouštní rallye Paříž-Dakar je satelitní navigace nezbytným předpokladem úspěchu.
Říční a námořní plavidla se dnes řídí podle satelitního signálu GPS. Systém Galileo bude nabízet vedle navigace například sledování pohybu zásilek.
Satelitní navigační systémy lze použít při zaměření stromů určených k pokácení nebo při sledování pohybu ptáků v přírodě.
P. M., Mnichov