OČISTNÉ PROCESY SÍLÍ - PLANETA ZEMĚ SE OČIŠŤUJE OD HRUBOVIBRAČNÍCH ENERGIÍ

Srpen je rekordní co do srážek, hlásí meteorologové

1.9.2010

Offenbach - Meteorologové upozorňují už roky na to, aby se svět připravil na stále častější projevy extrémního počasí. Letošní léto ale překonalo všechna očekávání. Alespoň ve střední Evropě.

Podle ve středu zveřejněné zprávy Německé meteorologické služby (DWD) zažila Spolková republika vůbec nejdeštivější srpen od okamžiku, kdy se provádějí příslušná měření, tedy od roku 1881. A zároveň historicky osmé nejteplejší léto.

Ačkoliv adekvátní údaje českých hydrometeorologů ještě nejsou k dispozici, lze očekávat, že situace v ČR byla obdobná. Při nedávných katastrofálních záplavách v severních Čechách spadlo v některých oblastech za jeden den až 160 mm srážek.

Území Německa zaznamenalo v druhém letním měsíci v průměru 157 mm srážek na metr čtvereční. To je více než jednou tolik, než činí dlouhodobý měsíční průměr 77 mm.

Rekordní hodnota byla zaznamenána na vrcholu hory Grosser Arber (1456 m) v Bavorském lese, kde spadlo 343 mm na metr čtvereční. V saském Bertsdorfu naměřili pak v jeden jediný den, 7. srpna, 101 mm na metr čtvereční.

Jen v okrese Zhořelec napáchala velká voda škody za stovky milionů eur (za několik milard korun).

A nezůstalo jen u extrémních srážek. Letošní léto bylo extrémní ve všech ohledech.

Na východofrízských ostrovech, vyznačujících se větrným a spíše chladným podnebím, panovaly v červenci teploty jako na španělské Costa Brava. Na Langeoogu naměřili meteorologové 33,6 stupňů Celsia.

V Porýnském Krefeldu to bylo dokonce 37,3 stupně. V okolí Münsteru řádilo ve stejném čase pro změnu tornádo. To o sobě dalo ostatně vědět 12. července& i na ostrově Helgoland.

O den později musel být omezen provoz atomových elektráren u dolnosaského Unterwesseru a u Brokdorfu ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko. Voda používaná k chlazení reaktorů dosáhla pětadvaceti stupňů a ohrozila by život ryb v řekách, do nichž je vypouštěna.

Desátého července muselo být zase dočasně staženo z provozu několik hypermoderních vlakových souprav ICE, ve kterých v horku zkolabovala klimatizace.

Může za to klima?

Většina německých meteorologů a klimatologů má v dané záležitosti jasno. Za vysoké teploty a extrémní projevy počasí mohou klimatické změny. A k těm podle nich v notné míře přispívá svou činností člověk.

"Díky změně klimatu dnes zažíváme mnohem častěji taková vlna veder, jaká přišla letos v červenci," tvrdí meteorolog televizní stanice ARD Sven Plöger. "Po nich zpravidla následují extrémní přívalové deště."

Odpůrci teorie klimatických změn mohou namítnout, že letošní zima byla v ČR provázená takovým množstvím sněhu, jaké znají pamětníci ještě z "předklimatických" dob. To ale neplatilo pro celou Evropu.

"Zatímco zima byla ve střední Evropě velmi studená, obyvatelé jižního Grónska zažívali koncem ledna dlouhé dny teploty okolo 14 stupňů Celsia," upozorňuje Plöger.

Čeští meteorologové a klimatologové jsou v přístupu k dané problematice mnohem opatrnější než jejich západoevropští kolegové.

"Letošní léto probíhalo sice ve znamení extrémních projevů počasí," říká meteorolog Meteopressu Tomáš Balcar. "Je ale velmi složité dávat to do spojitosti s klimatickými změnami. Statisticky to zatím podložit nejde."

Napravení klimatického skeptika

Balzámem na duši zastánců teorie klimatických změn bude jistě nenadálý názorový veletoč proslulého "klimatického skeptika" Björna Lomborga z Dánska.

Ten ve své nové knize, jež má vyjít příští měsíc, přichází s názorem, že globální oteplování je "bezpochyby jedním z hlavních problémů, jimž dnes čelí svět".

"Pokud investujeme každoročně sto miliard dolarů, může se nám podařit zásadním způsobem vyřešit daný problém do konce století," tvrdí Lomborg v publikaci s názvem Chytré řešení klimatických změn.

V rozhovoru pro deník The Guardian přichází dánský statistik dokonce s tak hříšným nápadem jako je zdanění emisí kyslíčníku uhličitého.

Získané peníze by podle něj měly být investovány do dalšího výzkumu a vývoje obnovitelných zdrojů energie. Lomborg se nebrání ani myšlence "bělení mraků", bizarnímu nápadu, v jehož rámci by se uměle zvýšil obsah vody v zemské atmosféře, sluneční záření by se tak odráželo zpět a nepřispívalo tolik k ohřívání planety.

7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: