OČISTNÉ PROCESY SÍLÍ - PLANETA ZEMĚ SE OČIŠŤUJE OD HRUBOVIBRAČNÍCH ENERGIÍ

Něco důležitého o globálním oteplování nám uniká, soudí vědci

4.9.2009

Ačkoli svět zažívá nejteplejší období za posledních 2000 let, před 55 milióny let nebyl na pólech led a na Aljašce rostly palmy. Klimatologové srovnávají právě toto období s dneškem a podle studie v časopise Nature zjistili, že jim něco důležitého uniká. Nemohou se dopočítat odpovídajících úrovní oxidu uhličitého.

Pro klima Eocénu, který je spojen s úsvitem savců, kteří postupně nahradili vyhynulé dinosaury, se vědcům nedaří vytvořit odpovídají klimatický model.

Úroveň oxidu uhličitého stabilně vzrůstala během několika tisíců let. Nárůst globální průměrné teploty o sedm stupňů Celsia byl spojen se zvýšením úrovně hladiny oxidu uhličitého v atmosféře o 70 procent - tolik ukázala analýza sedimentů. A právě tady nastává potíž - podle klimatického modelu měla teplota vzrůst jen přibližně jen o 3,5 stupně Celsia a ne o sedm.

Vědci to vysvětlují tak, že dnes podceňujeme roli oxidu uhličitého v atmosféře. Nicméně spoluautor studie Jerry Dickens z houstonské Rice University nabízí hned tři možná vysvětlení:

Věda podcenila efekt CO2 při oteplování globálního klimatu, a ten je ve skutečnosti větší.

Klima nereaguje na zvyšování hladiny CO2 lineárně. Za určitých podmínek se skleníkový efekt vyvolávaný molekulami oxidu uhličitého v atmosféře zesiluje.

Bližší a rozsáhlejší informace k tomuto tématu najdete na webu www.stahuje-cely-svet.cz .

Existují nějaké dosud neznámé procesy, které se při určité hladině CO2 spouští.

Vědci se podle Dickense přiklánějí k třetí možnosti, o které se některé klimatologické studie již zmiňovaly dříve - uvolnění metan-hydrátů z mořského dna. Metan je asi 20krát účinější skleníkový plyn než oxid uhličitý. Metanový led se jako odpad mikrobiologické aktivity vzhledem k nízkým teplotám v hlubinách a vysokým tlakům ukládá v pevné formě na mořském dně. Ovšem při nárůstu teplot, při ohřátí světového oceánu, může metanový led roztát a pak se z vody začít uvolňovat do atmosféry.

Další spoluautor studie James Zachos z University of California v Santa Cruz upozorňuje, že v teplejší éře Eocénu byly vodní plochy větší a existovalo plno rozsáhlých mokřin, z nichž se metan uvolňoval.

Lidstvo zabrzdilo příští dobu ledovou

Nicméně globální oteplování není jen hrozbou a jiné studie, o níž informuje časopis Science, upozorňují, že lidem se podařilo zabrzdit postupné znovuochlazování pozemského klimatu, které diktuje vychýlená osa modré planety. Jeden z autorů nového výzkumu Gifford Miller z University of Colorado upozorňuje, že 20. století a předcházející průmyslová revoluce přispěla k narušení trendu postupného ochlazování v posledních dvou tisících letech.

Podle Millera však není úplně nepochybné, že toto zabrzdění doby ledové bylo způsobeno výhradně v souvislosti s lidskou činností nebo současně i kolísáním ve sklonu zemské osy při oběhu kolem Slunce, které se také mění v dlouhodobých cyklech.

Země se tak ocitla za posledních 700 let nejblíže Slunci v lednu tohoto roku. Kolísání osy při oběhu Země způsobuje, že teploty v Arktidě během ochlazovací fáze klesají každých tisíc let o 0,2 stupně Celsia. Člověkem vyvolané oteplování však toto ochlazování trumflo a v polovině 90. let teplota vzrostla o 1,4 stupně Celsia - došlo k tomu během několika desetiletí.

Navíc pět nejteplejších let za poslední dva tisíce let připadá na období od roku 1960 do roku 2000. Otázkou zůstává, zda se podaří udržet klima v určité rovnováze, nebo oteplování bude kvůli prudkému růstu koncentrace skleníkových plynů dále akcelerovat.

7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: