PSEUDOTVŮRCI VELICE PILNĚ PŘIPRAVUJÍ PLNOST NEGATIVNÍHO STAVU
Čipy pod kůži i pro normální lidi
15.12.2008
Firma Lux Ident vyrábí ročně pět milionů identifikačních čipů. Osmdesát procent své produkce vyváží.
Lanškrounská firma Lux Ident se ke svému byznysu dostala před necelými šesti lety. A to jako slepá k houslím. Dnes ale díky tomu v sobě nese kus Lanškrouna většina zaměstnaneckých karet nebo například čipových klíčenek na plovárnách. Na východě Čech se rodí i plzeňská městská karta nebo In-Karta Českých drah. "Děláme samozřejmě i čipy pro psy a ostatní zvířata," doplňuje jednatel společnosti Petr Vičar.
Začalo to náhodou
Za vznik společnosti může paradoxně její dnešní konkurence. Před šesti lety si totiž jedna německá firma objednala u společnosti Lux, která také patří otcům dnešních jednatelů firmy Lux Ident, pět strojů pro kompletaci čipů s anténami. "Nakonec ale Němci zaplatili jen tři a nám dvě mašiny zůstaly. Tak jsme zkusili objednat nějaké čipy a zkusili si to nanečisto, absolutně bez zkušeností," popisuje začátky společnosti Michal Smetana. Pak ale přišel zlom. Náhodou se totiž objevil na scéně jeden jejich společný známý, který už s čipy zkušenosti měl. "Přinesl excelovský soubor s několika jmény a adresami a řekl: Tohle jsou naši zákazníci... A bylo to," dodává. Na začátku roku 2003 tak v zrekonstruované budově bývalé lanškrounské Tesly odstartovala firma Lux Ident se dvěma stroji a čtyřmi zaměstnanci.
Za šest let se její obrat vyšplhal z nuly na 125 milionů korun. A letos pošlou do světa skoro pět milionů čipů s anténami. Vítěz pardubického kola soutěže Vodafone Firma roku s necelými sedmdesáti zaměstnanci totiž vsadil na progresivní technologii a možná i díky ní odolává dopadům celosvětové krize, která krajem během posledních měsíců doslova mává.
"Hodně firem tu už kvůli krizi skončilo. Jen za poslední měsíc tu přišlo o práci přes dvě stovky lidí. My se zatím držíme a nevypadá to, že by se nás to mělo nějak výrazně dotknout," doufá Smetana a raději zaklepává svá slova na stůl. Situace Lux Identu v podstatě i nahrává. "Měli jsme dva roky inzeráty, že sháníme šikovné lidi do obchodního oddělení a podobně, a až teď se nám je podařilo sehnat," vysvětluje Vičar.
Bližší a rozsáhlejší informace k tomuto tématu najdete na webu www.stahuje-cely-svet.cz .
Právě kvůli případným problémům ekonomiky "otcové zakladatelé", tedy tátové Petra Vičaře a Michala Smetany, podpořili vznikající firmičku. "O výrobní stroje na míru, kterými se zabývá prvotní firma Lux, může být v krizi menší zájem, ale nás se útlum zas tak nedotkne," říká Vičar. Miniaturním čipům se totiž prorokuje zářivá budoucnost. Odhady hovoří o růstu mezi dvaceti až třiceti procenty po dobu dalších deseti let.
"Teď trh roste jako nikdy předtím a snaží se na něj vstupovat noví hráči, především z Asie," vysvětluje Vičar, podle něhož brzy dobydou svět bezkontaktní platební karty. "Do Evropy to teprve přichází, ale v Americe už to začíná fungovat," dodává.
V Lanškrouně si ale kromě optimistických prognóz slibují hodně i od zemědělské směrnice, podle níž by museli zemědělci vyměnit plastové známky u krav za čipy. "Kdyby to prošlo, tak bychom mohli do roku 2010 zvýšit obrat až na 180 milionů korun," plánuje Smetana. Přiznává však, že tuzemský trh pro ně není až tak zásadní. "Přes osmdesát procent naší produkce jde za hranice, převážně do zemí Evropské unie," vypočítává a dodává, že drtivá většina odběratelů jsou výrobci karet všeho druhu. "Dodáváme i oficiálním tiskárnám cenin, které dělají například pasy nebo zdravotní karty, a to jak v zahraničí, tak i v Česku," vysvětluje Vičar, který má ve firmě na starosti prodej.
"Nejnáročnější je spojit anténu se samotným čipem. Drát antény má totiž poloviční tloušťku než vlas a my to musíme dát dohromady," popisuje zjednodušeně princip výroby Vičar.
O úspěšnou firmu je zájem i mezi investory. "Občas nám někdo zavolá a nabídne částku, žádná ale nebyla tak zajímavá, abychom se kvůli tomu vzdávali naší firmy," tvrdí Smetana.
Čipy, kam se podíváš
Možností, jak využít čipy, které se označují zkratkou RFID, je nekonečně mnoho a záleží jen na fantazii podnikatelů. Nemusí jít jen o placení nebo identifikaci osob. Velkou službu už dnes nabízejí například v zemědělství. "V Dánsku například farmáři čipují prasata, kterým díky tomu krmicí stroj namíchává k jídlu ideální pochoutku podle jejich potřeb," vysvětluje Vičar a dodává, že díky tomu farmáři snížili dobu vykrmování o jeden měsíc.
Budoucnost už ale přichází. "Teď se testuje propojení čipů a mobilů. V praxi by to mělo vypadat tak, že třeba přiletíte na letiště, koupíte si SIM kartu a na ní kromě kreditu budete mít třeba i předplacenou jízdenku na MHD a vstup do muzeí," popisuje Vičar.
V jedné liberecké škole například musí žáci procházet speciálními turnikety, které hlásí rodičům, zda jejich dítě dorazilo, nebo nedorazilo do školy. "Možnosti jsou neomezené, umíme udělat i čipy, které mohou být v lidských tělech," uzavírá Vičar.
7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: