PSEUDOTVŮRCI VELICE PILNĚ PŘIPRAVUJÍ PLNOST NEGATIVNÍHO STAVU

Bursíkova mapa nepřekvapí: dýchat se dá na Šumavě, ne v Ostravě

Jakmile v zimě nastoupí smog, lékařka Eva Schallerová z Ostravy-Radvanic má do tří dnů plnou ordinaci. Ostravské Radvanice patří k nejzamořenějším místům v Česku.

8.10.2008

MF DNES vytipovala pět nejčistších a pět nejšpinavějších míst v Česku. Podkladem byly mapy ze zprávy o životním prostředí, kterou chystá ministr Martin Bursík. Nejlépe se dýchá na šumavské Modravě či v Peci pod Sněžkou, nejhůř v Ostravě, Praze, Brně.

Každý třetí pacient dětské lékařky Evy Schallerové je astmatik. Ostravský obvod Radvanice je tak mimořádný. "Republikový průměr je jen osm procent," říká lékařka z onoho obvodu. A ještě něčím jsou místní děti netypické – alergie jim začnou v době, kdy nic nekvete.

"Jakmile v zimě nastoupí smog, do tří dnů mám plnou ordinaci," říká Schallerová. Ostravské Radvanice, kam vane dým a prach z nedaleké huti, patří k nejzamořenějším místům v Česku.

Bližší a rozsáhlejší informace k tomuto tématu najdete na webu www.stahuje-cely-svet.cz .

Nejlepší je Šumava

Úplně jiné je to na Šumavě či v některých oblastech Krkonoš. Největší pásmo čistého a zdravého vzduchu je na Šumavě v okolí Modravy. Právě toto místo si vybral k bydlení miliardář Zdeněk Bakala, kterému shodou okolností patří doly ve smogové Ostravě.

"Kdybych sháněl chalupu, koupil bych si ji na Šumavě. Vzduch je tam nejlepší," říká mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar. Čistší ostrůvky se najdou i jinde: třeba ve známých střediscích Špindlerův Mlýn v Krkonoších a v Deštném v Orlických horách. Dobře se dýchá i v Lázních Kynžvart.

Zamořené je naopak okolí pražské magistrály, Brno či Karvinsko. Na seznamu je i průmyslové Kladno, kde je ve vzduchu příliš mnoho rakovinotvorných látek.

Česko dusí uhlí a stará auta

Loni byl přesto vzduch o něco čistší než předloni. Že by obrat k lepšímu? Ano, ale pravděpodobně jen krátkodobý. Z připravované zprávy o životním prostředí, kterou vládě už brzy předloží ministr Martin Bursík, vyplývá, že vzduch byl v Česku loni lepší než v předchozím roce. Ubylo polétavého prachu a dalších škodlivých látek.

Zpráva, jejíž pracovní verzi má MF DNES k dispozici, však zároveň brzdí optimisty – doba, kdy se ovzduší v Česku zlepšovalo rychlým tempem, je pryč. Výrazně totiž neubývá vypouštěných škodlivin. Minulý rok je jen rychleji rozfoukal vítr.

"Vodu se daří vyčistit, ale ovzduší se příliš nezlepšuje. Loni se sice mírně zlepšila situace ve městech, ale jen díky častějšímu a silnějšímu větru. A ten ohrožoval zdraví zase jinak," říká mluvčí Jakub Kašpar.

Podle prognóz se vzduch už nebude čistit tak rychle jako v devadesátých letech, kdy se "odlehčoval" průmysl. Dnes jsou větším problémem domácnosti, které topí uhlím, nebo dokonce odpadky, a přibývající auta.

"Průměrné stáří aut na českých silnicích se blíží patnácti letům. To je evropská rarita a samozřejmě se to projeví i ve zplodinách," vysvětluje Jakub Kašpar.

Nebezpečný je polétavý prach

Jedna z nejnebezpečnějších látek, jež klame neškodným názvem, je polétavý prach. Dráždí dechové cesty, škodí srdci, cévám a snižuje plodnost. A do okolí roznáší ostatní škodlivé látky včetně karcinogenů.

Zdravotní rizika jsou přitom mnohem závažnější než jen nepříjemný kašel.

"Moji pacienti trpí častěji onemocněním dýchacích cest, přibývá alergiků a astmatiků. Nejhorší je to právě na podzim," říká Zdeňka Prusková, praktická lékařka z Ostravy, zřejmě nejzamořenějšího města v Česku.

"O tom, že nemoci dětí způsobuje špatné životní prostředí, se dlouho sice šeptalo, ale oficiálně se o tom mluví až v posledních letech. Pořád mi vrtalo hlavou, proč jsou naše děti dvakrát nemocnější než ve zbytku republiky," přidává se další ostravská lékařka, Eva Schallerová.

Všímá si častějších zápalů plic i narušení imunity. "Děti mají smogem oslabené také uši a nos," dodává. Malých astmatiků má skoro pětkrát víc, než je průměr v celém Česku. Prach se může dlouhodobě podílet i na vzniku nádorů.

S prachem, který překračuje zdravotní limity, se loni potýkalo 16 procent Čechů. Autoři zprávy odhadují, že kvůli němu zemřelo o 2,4 procenta víc lidí než předloni.

Ostravské děti či jejich vrstevníci z nedalekého Karvinska se mohou léčit už jen tím, že odjedou na školu v přírodě třeba na Šumavu. Od prachu si spolehlivě odpočinou v blízkosti obce Modrava, která je čistým vzduchem vyhlášená. Zdravé pásmo se táhne i kolem nedaleké obce Kvilda a blíže u hranic.

MF DNES podle zprávy o životním prostředí vytipovala pět čistých a pět špinavých míst v Česku. Vycházela přitom z map, které ukazují koncentraci škodlivých látek.

Ze seznamu je vidět, že Ostravané nemusí jezdit na vzduch 450 kilometrů. O polovinu blíž než Šumava jsou Krkonoše. V okolí Pece pod Sněžkou se povaluje asi tolik prachu jako v jedné ostravské ulici. Ve východních Čechách zabodovalo okolí Dobrušky – je bílým ostrůvkem na mapě výskytu ozonu, který dráždí dýchací soustavu.

Astma hrozí i Pražanům

Ostravští a karvinští školáci by měli rozhodně zapomenout na prázdniny v hlavním městě. Pražané na tom totiž nejsou se vzduchem o moc lépe. Pokud bydlí v okolí magistrály, zejména v rušné Legerově ulici, mohou si o dusivém kašli se známými z Radvanic barvitě dopisovat.

Pražská doprava zásobuje ovzduší oxidem dusičitým. "V pražské aglomeraci lze u obyvatel očekávat snížení plicních funkcí, zvýšení výskytu respiračních onemocnění, zvýšený výskyt astmatických obtíží a alergií, a to u dětí i dospělých," píše se ve zprávě o životním prostředí.

Přestože jižní Morava je jinak celkem čistá, do seznamu se dostalo i centrum Brna – velké město na mapách škodlivin svítí jako špinavý maják v docela čistém moři.

7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: